HISTORIE · KADAŇ · 16. SRPNA 2026

Dominikánky se vrátí do Alžbětinského kláštera. Veřejnost uvidí i klausuru

Alžbětinský klášter v Kadani se v sobotu 29. srpna mimořádně otevře veřejnosti, a to i včetně klausury ve třetím patře. Setkání se sestrami dominikánkami zároveň připomene méně známou kapitolu dějin areálu: dominikánská komunita zde žila desítky let a Kadaň definitivně opustila až na jaře 1999.

Na první pohled jde o pozvánku na mimořádnou prohlídku jedné z kadaňských památek. Ve skutečnosti ale připravovaná akce otevírá i příběh žen, které za zdmi kláštera prožily podstatnou část druhé poloviny 20. století.

Program nazvaný Alžbětinský klášter a odkaz sester dominikánek v Kadani začne v sobotu 29. srpna ve 13 hodin mší svatou v kostele sv. Rodiny. Od 14 do 16 hodin budou následovat komentované prohlídky kláštera. Návštěvníci se podle zveřejněného programu dostanou také do klausury ve třetím patře, tedy do části spojené s řeholním životem, která nebývá při běžné návštěvě volně přístupná.

Od 16 hodin má následovat povídání se sestrami dominikánkami Benediktou, Bedřiškou a Bernadetou OP. Starosta Jan Losenický zároveň uvedl, že se pořadatelé pokusí na dálku spojit také s jednou ze sester, které přímo v Kadani působily, ale kvůli věku a zdravotnímu stavu už delší cestu nezvládnou.

Jméno kláštera pochází od alžbětinek

Historie samotného areálu je podstatně starší. Základní kámen barokního kláštera byl položen 14. července 1748. Do Kadaně tehdy přišly alžbětinky a právě po nich nese areál své dodnes používané jméno. S jejich působením byl později spojen také sirotčinec sv. Josefa, škola pro sirotky a klášterní lékárna.

Dominikánky jsou až pozdější kapitolou. Po zásazích komunistického režimu proti ženským řeholním řádům vznikl v Kadani v roce 1960 charitní domov, do něhož byly postupně soustřeďovány dominikánské sestry z různých částí republiky.

Na začátku šedesátých let tu žilo 95 dominikánek

Odborná studie Andrey Benedicty Hübnerové uvádí, že na konci roku 1961 bylo v kadaňském domě už 95 dominikánek. Šlo o početně největší dům v historii České kongregace sester dominikánek.

Kadaňský klášter přitom nebyl pouze místem, kde měly zestárlé řeholnice v ústraní dožít. Uvnitř pokračoval duchovní i intelektuální život. Sestry se vzdělávaly, pracovaly s náboženskými texty, věnovaly se překladům a dalším činnostem.

Právě některé z těchto aktivit později přitáhly pozornost tehdejších bezpečnostních orgánů. V říjnu 1981 následoval v klášteře rozsáhlý zásah a další vyšetřování.

Kadaň se stala největším pohřebištěm kongregace

Desítky let přítomnosti dominikánek jsou dodnes viditelné také na kadaňském hřbitově. Podle odborné studie během sledovaného období v Kadani zemřelo více než 200 sester a město se stalo největším pohřebištěm České kongregace sester dominikánek.

V květnu 2025 kongregace veřejně poděkovala za péči o kadaňské hroby a uvedla, že některé sestry, které v Kadani dlouhá léta působily, stále žijí a na město i jeho obyvatele vzpomínají. Připravované setkání tak může přinést i přímé vzpomínky na tuto část historie.

Dominikánky odešly až v roce 1999

Jedna věc při porovnání veřejně dostupných materiálů stojí za pozornost. Turistický web města při popisu osudu kláštera po nuceném odchodu posledních alžbětinek v roce 1961 uvádí, že od té doby je celý klášterní komplex prázdný. Historie dominikánské komunity ale ukazuje jiný obraz.

Odborné zpracování kadaňského domu popisuje desítky dominikánek žijících v objektu od počátku šedesátých let i jejich činnost v dalších desetiletích. Dominikánky opustily Kadaň až na jaře 1999. Právě tato dlouhá etapa je dnes v běžném turistickém vyprávění o památce poměrně málo viditelná.

Areál je nově v rukou města

Další výrazná změna přišla v roce 2025, kdy areál Alžbětinského kláštera získalo město Kadaň. Historický komplex se tak dostal přímo do majetku města a postupně se hledá jeho další využití.

Srpnové otevření ukáže jednu z možností, jak klášter znovu zapojit do života Kadaně – nejen jako historickou stavbu, ale také jako místo, kde lze připomínat příběhy lidí, kteří zde skutečně žili.

Akce tak nebude pouze možností podívat se za běžně zavřené dveře kláštera. Po více než čtvrt století od odchodu kadaňské dominikánské komunity se do areálu vrátí také její vlastní příběh – a s ním kus novodobé historie Kadaně, který dlouho zůstával ve stínu známější minulosti Alžbětinského kláštera.