HISTORIE · KULTURA · KADAŇ · 4. SRPNA 2026 · 05:50
Císařský den v Kadani: od návštěvy Karla IV. k největší městské slavnosti
Každý rok zaplní historické centrum Kadaně císařský průvod, tržiště, šermíři, rytíři a stovky účinkujících. Císařský den ale nevznikl jako obecná středověká podívaná. Jeho příběh stojí na skutečných návštěvách Karla IV., privilegiích udělených městu a nápadu, který se začal rodit v roce 1992. Letošní 34. ročník se uskuteční 22. srpna 2026.
Největší kulturní akce města
Oficiální turistický web Kadaně označuje Císařský den za největší kadaňskou kulturní akci. Nejde přitom jen o několikahodinový program na hlavním pódiu. Historický příběh se rozlévá přes náměstí, ulice, hrad, městské hradby, Studentské náměstí, františkánský klášter i Smetanovy sady.
Oficiální historie popisuje slavnost jako obrovské historické divadlo. Program se obvykle odehrává přibližně na osmi místech a podílí se na něm více než šest set účinkujících ze zhruba čtyřiceti skupin. Pořadatelé připravují tržiště, řemesla, hudbu, pouliční divadlo, dětské úkoly, vojenské ležení, jezdecké turnaje i večerní finále.
Co se v Kadani stalo roku 1367
První doložená návštěva Karla IV. začala 29. května 1367. Císař a český král v Kadani nepobýval pouze při krátké zastávce. Na zdejším hradě několik dní úřadoval a vydával listiny týkající se města, Českého království i Svaté říše římské.
Jedním z nejdůležitějších výsledků návštěvy bylo povolení konat osmidenní výroční trh. Další listina vydaná 1. června se týkala venkovských statků kadaňských měšťanů. Právě tento skutečný pobyt panovníka se stal hlavním dějovým základem pozdější městské slavnosti.
Základní příběh vychází z archivně doloženého několikadenního pobytu Karla IV. ve městě. Slavnost jej převádí do podoby veřejného divadla, průvodu a císařského slyšení.
Druhá návštěva a počátek vinařské tradice
Karel IV. navštívil Kadaň znovu roku 1374. Dne 8. září vydal privilegium, které obyvatelům umožnilo zakládat vinohrady a pěstovat vinnou révu za obdobných podmínek, jaké měli Pražané. Kadaň se tak zařadila mezi vinařské obce a město na tuto tradici dodnes navazuje.
S Karlovou dobou souvisí také potvrzení mílového práva z ledna 1367, které chránilo hospodářské postavení města. Tato listina však nebyla vydána při císařově pobytu v Kadani, nýbrž v Karlových Varech. Pro přesné vyprávění historie je proto důležité jednotlivé události nerozmělňovat do jediného příběhu.
Jak vznikla novodobá slavnost
Nápad uspořádat v Kadani historickou slavnost se začal rodit v roce 1992. Tehdejší tajemník městského úřadu pan Malý oslovil ředitelku místní pobočky okresního archivu Kateřinu Mertovou. Ta společně s kolegou Janem Gažou připravila námět a scénář prvního Císařského dne.
Nosným tématem se stal příjezd Karla IV. v roce 1367. Oficiální historie akce uvádí, že Kadaň slavnost pravidelně pořádá od roku 1993. Některé městské materiály používají jako počátek rok 1992, kdy vznikala její příprava. Nejpřesnější je proto rozlišovat vznik myšlenky a scénáře v roce 1992 od pravidelné tradice datované oficiální historií od roku 1993.
Začíná první doložený pobyt Karla IV. v Kadani.
Panovník v Kadani vydává další listinu týkající se kadaňských záležitostí.
Druhá návštěva přináší privilegium k zakládání vinohradů.
Vzniká námět a scénář novodobé historické slavnosti.
Oficiální historie datuje pravidelné pořádání Císařského dne.
Kadaň hostí 34. ročník slavnosti.
Jak vypadá tradiční scénář
Ráno se otevírá historické tržiště a město postupně zaplňují řemeslníci, hudebníci, trhovci a účinkující v dobových kostýmech. Nejočekávanější částí dne je císařský průvod, který vyráží od františkánského kláštera a přes ulici Jana Švermy a Mikulovickou bránu vstupuje na Mírové náměstí.
Následuje slavnostní ceremonie a císařské slyšení. Příběh připomíná privilegia a význam Kadaně v době Karla IV. Další části programu se odehrávají na hradě, hradbách a v parcích. Děti procházejí Sedmerem rytířských ctností, ve Smetanových sadech vzniká vojenské ležení a kolbiště a den tradičně uzavírá ohňový program a závěrečné loučení císaře s městem.
Co je zatím zveřejněno pro rok 2026
Letošní Císařský den se uskuteční v sobotu 22. srpna od 10 do 22 hodin. Pořadatelé už zveřejnili tři hlavní body programu:
Průvod vychází od františkánského kláštera.
Hlavní dějová část na Mírovém náměstí.
Turnaj ve Smetanových sadech.
Další program má probíhat současně na několika místech. Počítá se s historickým tržištěm, dobovými řemesly, hudbou, pouličním divadlem, dětskými aktivitami a programem ve Smetanových sadech. Podrobný časový rozpis bude vhodné do článku doplnit po jeho úplném zveřejnění.
Kolikrát se Císařský den skutečně konal
Oficiální označení 34. ročník neodpovídá počtu skutečně uskutečněných slavností. První Císařský den se konal roku 1993 a dobové zprávy potvrzují dvacátý ročník v roce 2012, čtyřiadvacátý v roce 2016 a sedmadvacátý v roce 2019. To znamená nepřerušenou řadu 27 uskutečněných slavností v letech 1993 až 2019.
Ročníky 2020 a 2021 byly zrušeny kvůli epidemickým omezením. Slavnost se vrátila roku 2022 a proběhla také v letech 2023, 2024 a 2025.
Tolik Císařských dnů proběhlo od roku 1993 do konce roku 2025. Letošní slavnost 22. srpna 2026 bude při uskutečnění ve skutečnosti dvaatřicátou, přestože nese oficiální označení 34. ročník.
Každoroční nepřerušená řada doložená průběžným číslováním 20., 24. a 27. ročníku.
Dva zrušené ročníky v době epidemických omezení.
Návrat slavnosti a čtyři další uskutečněné ročníky.
Oficiálně 34. ročník, podle počtu uskutečněných akcí by šlo o 32. slavnost.
Rozdíl vznikl tím, že pořadové číslo pokračovalo podle kalendářní řady tradice, i když se dva ročníky nekonaly.
Jak vypadala Kadaň, do které roku 1367 přijel Karel IV.
Císař nepřijížděl do romantického města, které dnes napodobují kulisy slavnosti. Přijel do rušného královského města pouhých pět let po katastrofě. Roku 1362 vyhořela Kadaň i s hradem. Město se rychle obnovovalo z kamene, zdokonalovalo opevnění a budovalo radnici i nové měšťanské domy. Když Karel IV. dorazil roku 1367, procházel tedy městem, které bylo čerstvě přestavěné a svou prosperitu dávalo viditelně najevo.
V přízemí se pracovalo, prodávalo a skladovalo zboží, v dalších částech domu se vařilo a spalo. Řemeslo a rodinný život nebyly oddělené jako dnes.
Trhy znamenaly potraviny, látky, kůže, kovové výrobky, nádoby i zprávy z okolí. Osmidenní výroční trh udělený Karlem IV. byl hospodářskou výsadou, ne jen slavností.
Mílové právo chránilo kadaňské vaření piva a další řemesla před konkurencí v okolí. Středověké pivo bylo slabší, kalnější a někdy se podávalo i teplé.
V českých městech 14. století převládalo pečivo, kaše, luštěniny, zelí, cibule, vejce a podle možností ryby či maso. Bohatší měšťané jedli pestřeji než čeleď, nádeníci a chudina.
Procházka městem jednoho dne
Po nočním uzavření města proudili branami obchodníci, sedláci a povozy. Hradby nebyly dekorací, ale kontrolovaly pohyb lidí i zboží.
Z domů se ozývali kováři, ševci, řezníci, pekaři a další řemeslníci. Na náměstí se smlouvalo, vážilo a vybíraly poplatky.
Kadaň získala právo úplné samosprávy roku 1366. Městská rada proto neřešila jen správu majetku, ale také spory, pořádek a tresty.
Po uzavření hlavních bran se dovnitř nevcházelo volně. Katova ulička sloužila také jako nouzová spojnice a současně odváděla vodu z náměstí směrem k Bystřickému potoku.
Spravedlnost nebyla schovaná před veřejností
Ve 13. a na počátku 14. století vykonával kadaňské hrdelní právo purkrabí na hradě. Později těžké zločiny vyšetřovala městská rada nebo městský soud. Trest neměl pouze potrestat pachatele, ale také varovat ostatní, proto se pranýř i popravy odehrávaly veřejně.
Kadaňští kati po staletí sídlili v hradební baště u Katovy uličky. Vedle výkonu trestů se věnovali bylinkářství a ranhojičství.
Pranýř na hlavním náměstí vystavoval provinilce veřejné hanbě. Podstatou trestu bylo, aby jej město vidělo.
Z pozdějších kadaňských záznamů známe cestu od radnice přes Žateckou bránu k šibenici či popravnímu špalku.
Pozdější kadaňské prameny zmiňují stínání, oběšení a také utopení dvou zlodějek v Ohři roku 1519.
Kadaň se nevyvíjela rovně. Opakovaně se znovu stavěla
Dějiny Kadaně nejsou příběhem nepřetržitého růstu. Město několikrát vyhořelo, bylo dobyto, vyrabováno, vylidněno a přestavěno. Každá etapa však zanechala vrstvu, kterou lze ve městě číst dodnes.
Královské město na vrcholu sebevědomí
Karel IV. přijel do města krátce po velkém požáru z roku 1362. Kadaň byla obnovena z kamene, měla nové opevnění, radnici a silnou samosprávu. Výroční trh, mílové právo a pozdější vinařské privilegium posilovaly její obchod, řemesla a příjmy.
Husitská válka přinesla dvojí dobytí
Na jaře město dobyli Pražané a připojili je k pražskému městskému svazu. Už na podzim Kadaň obsadila vojska druhé křížové výpravy. Město poté zůstalo na katolické straně až do konce husitských válek.
Lobkovicové a pozdně gotická proměna
Kadaň byla padesát let v zástavním držení rodu Lobkoviců. Jan Hasištejnský z Lobkovic a jeho bratři podporovali výstavbu františkánského kláštera. Kolem roku 1500 se město rozšířilo na západ a vznikala podoba pozdně gotické Kadaně, jejíž stopy dodnes určují centrum.
Kadaňský mír dostal město do evropské politiky
V Kadani jednali král Ferdinand Habsburský a württemberský vévoda Oldřich. Výsledná dohoda známá jako Kadaňský mír patřila k významným událostem reformace a ukázala, že město stále mohlo být místem vysoké politiky.
Třicetiletá válka město zlomila
Po stavovském povstání následovala rekatolizace, drancování a opakované požáry. Roku 1631 a 1635 byla Kadaň vydrancována a vypálena; švédský vpád roku 1648 zničil zejména hradní komplex.
Z královského hradu se stala kasárna
Za Marie Terezie byl zničený hrad přestavěn na vojenská kasárna. Tím se změnila jeho role z panovnického sídla na vojenský objekt. Armáda zde působila ještě na počátku první světové války.
Město vystoupilo z hradeb
Ve 30. letech začalo bourání bran a částí opevnění. Roku 1850 se Kadaň stala sídlem okresních úřadů a začala rychleji růst. Vznikly Smetanovy sady, vilová čtvrť směrem k Ohři a nové veřejné budovy. Roku 1904 se město připojilo místní železnicí k síti Buštěhradské dráhy.
Masakr na náměstí rozdělil paměť města
Dne 4. března při demonstraci německého obyvatelstva zahájili českoslovenští vojáci palbu. Nejméně 25 lidí zemřelo a desítky byly zraněny. Událost zůstává jedním z nejcitlivějších bodů moderních dějin Kadaně.
Nacistická okupace a zničení židovské komunity
Po Mnichovské dohodě byla Kadaň připojena k Třetí říši. Během Křišťálové noci shořela synagoga a židovští obyvatelé byli pronásledováni a deportováni. Dne 8. května 1945 vstoupila do města sovětská armáda.
Odsun změnil obyvatelstvo téměř přes noc
Tisíce německých obyvatel byly odsunuty a poloprázdný region byl dosidlován lidmi z různých částí Československa. Přetrhla se část rodinných, jazykových i řemeslných tradic a město získalo nové obyvatelstvo i novou identitu.
Elektrárny a panelová výstavba vytvořily novou Kadaň
Elektrárna Tušimice I zahájila výrobu v letech 1963–1964, Tušimice II v letech 1974–1975 a Prunéřov II v letech 1981–1982. Průmysl přivedl pracovníky, urychlil výstavbu sídlišť a proměnil Kadaň v energetické centrum. Zároveň zanedbané historické čtvrti chátraly, některé domy byly demolovány a centrum se vylidňovalo.
Návrat života do historického centra
Začala obnova radnice, hradeb, náměstí, kláštera i měšťanských domů. Z chátrajícího jádra se postupně znovu stalo centrum služeb, kultury a turistického života. Od počátku 90. let k této nové identitě patří také Císařský den.
Historické město hledá místo po uhlí
Kadaň byla krajským vítězem soutěže Historické město roku 2025 díky obnově Mikulovické brány a domů na náměstí. Současně řeší proměnu energetiky: Tušimice stále zásobují město teplem, ale připravuje se nový horkovod z Prunéřova s dokončením plánovaným do konce roku 2027.
Dvě identity dnešní Kadaně
Královské a historické město
Hrad, opevnění, klášter, radniční věž, památková rezervace a slavnosti připomínající Karla IV.
Energetické a průmyslové město
Elektrárny, teplárenství, sídliště, pracovní migrace a dnešní hledání nové ekonomiky po postupném útlumu uhlí.
Právě napětí mezi těmito dvěma identitami vysvětluje dnešní Kadaň lépe než samotný seznam památek. Město není jen zachovaný středověk ani jen průmyslové sídlo. Je výsledkem obou příběhů.
Proč slavnost přežila více než tři desetiletí
Císařský den spojuje několik věcí, které se u městských slavností nepotkávají automaticky: skutečný místní historický příběh, zachované kulisy královského města, výraznou hlavní postavu a program rozprostřený do ulic. Návštěvníci nejsou pouze publikem před pódiem, ale pohybují se uvnitř příběhu.
Akce současně vytváří společnou značku města. Označení CÍSAŘSKÝ DEN® je chráněnou ochrannou známkou, jejímž držitelem je podle turistického webu město Kadaň. Slavnost získala také certifikaci regionálního zážitku Poohří.
- Oficiální web Císařského dne – 34. ročník a základní program 2026
- Oficiální historie slavnosti a návštěv Karla IV.
- Turistický web města – význam a tradiční podoba Císařského dne
- Kadaňské noviny – druhá návštěva Karla IV. roku 1374
- Poohří regionální produkt – certifikovaný zážitek Císařský den
- Rok 2012 jako 20. ročník a počátek roku 1993
- Rok 2016 jako 24. ročník
- Rok 2019 jako 27. uskutečněný příjezd
- Návrat v roce 2022 po zrušení let 2020 a 2021
- Požár 1362, kamenná obnova a samospráva
- Katova ulička, katův dům, stoková a obranná funkce