ENERGETIKA · TUŠIMICE · VEŘEJNÉ DOKUMENTY · 3. SRPNA 2026 · 10:30

ČEZ chce u Kadaně postavit solární park s bateriemi. Jejich velikost, cena i platby městu zůstávají neznámé

ČEZ chce k připravované FVE EPR Letiště v Tušimicích doplnit bateriové úložiště. Veřejné dokumenty neukazují jeho přesný výkon, kapacitu, cenu ani výši plateb městu. Nejde o součást připravované jaderné elektrárny.

Solární park zatím není v provozu

ČEZ má pro FVE EPR Letiště vydané povolení a nyní žádá o změnu záměru před dokončením. Veřejné dokumenty nedokládají, že by byl celý park již dokončen a vyráběl elektřinu.

Společnost ČEZ podala 29. června 2026 žádost o změnu již povoleného projektu fotovoltaické elektrárny FVE EPR Letiště. Dopravní a energetický stavební úřad zahájení řízení oznámil 17. července a město Kadaň dokument zveřejnilo 24. července.

Změna se týká pozemků 104/258, 104/439, 104/862 a 104/863 v katastrálním území Tušimice. K připravované solární elektrárně má přibýt nový provozní soubor označený PS 05 – komplex bateriového úložiště. Bateriová část je navržena jako dočasná stavba na 30 let.

Podle oznámení mají být součástí areálu bateriové kontejnery, střídače, transformátor vysokého a nízkého napětí, rozvaděče, řídicí systém a kabelové propojení. Zařízení má být vysoké nejvýše čtyři metry, obklopené oplocením o výšce nejméně 1,9 metru a přístupné po zpevněných štěrkových cestách. Součástí změny je také stanice pro kompenzaci jalového výkonu, která má pomáhat udržet požadované parametry a spolehlivost elektrické sítě.

Nejdůležitější číslo ve veřejném spisu chybí

Stavební oznámení uvádí, že baterie mají ukládat přebytky vyrobené elektřiny a sloužit pro vlastní spotřebu fotovoltaické elektrárny. Rozsah akumulace popisuje pouze jako 10 až 60 procent instalovaného výkonu FVE.

To ale není údaj, z něhož lze bezpečně určit skutečnou velikost úložiště. Výkon baterie se standardně vyjadřuje v megawattech, zatímco množství uložené energie v megawatthodinách. Veřejný dokument přesnou hodnotu ani dobu, po kterou by úložiště dokázalo dodávat plný výkon, neuvádí.

Chybí také počet bateriových kontejnerů, jejich výrobce, chemické složení článků, způsob chlazení, životnost, plán výměny, investiční cena a podrobný harmonogram.

Ve spisech se objevují různé údaje o výkonu elektrárny

Starší dokumentace EIA z roku 2023 počítala s instalovaným výkonem 87,648 MWp, rezervovaným výkonem 72,975 MW a se záborem 634 248 metrů čtverečních, tedy přibližně 63,4 hektaru. Elektrárna měla být tvořena dvěma samostatnými oplocenými poli oddělenými zhruba dvě stě metrů širokým pásem lesnické rekultivace.

Situační výkres v plánovací smlouvě města s ČEZ z února 2026 uvádí u FVE EPR Letiště výkon 67,92 MW. Jednotlivé hodnoty nejsou automaticky přímo srovnatelné – starší dokument rozlišoval instalovaný výkon panelů v MWp a rezervovaný výkon v MW – současné veřejné oznámení navíc hovoří o aktualizaci parametrů výrobny, ale výsledné hodnoty neukazuje.

Bez novější projektové dokumentace proto nelze poctivě vypočítat ani současný výkon solárního parku, ani přesnou velikost baterie.

Proč se projektu říká „Letiště“, když tu žádné letiště není?

Název může místní čtenáře snadno zmást. Panely ale nemají vzniknout na letištní dráze a součástí projektu není letiště pro letadla.

EPR

„Letiště“ je starý název lokality

ČEZ už v dubnu 2007 popisoval jedno ze složišť pro prunéřovské elektrárny, kterému se říkalo Letiště. Šlo o prostor mezi Tušimicemi a Prunéřovem.

Složiště se tehdy uzavíralo a připravovalo k rekultivaci. Současný solární projekt převzal název této starší lokality.

Zkratka EPR v tomto případě odkazuje na Elektrárny Prunéřov. Celé označení FVE EPR Letiště lze proto chápat jako pracovní název fotovoltaické elektrárny v prunéřovské lokalitě zvané Letiště.

Proč se samotnému složišti začalo říkat právě Letiště, se v autoritativních podkladech vysvětlit nepodařilo. Domněnku, že šlo o odkaz na velkou rovnou plochu, proto neuvádíme jako fakt.

Solární park má vzniknout na rekultivovaném území

Dokumentace EIA umisťuje projekt do jižní části asanačního území lomu Libouš. Jde o rekultivované plochy, které byly v minulosti využívány také k ukládání vedlejších energetických produktů z hnědouhelných elektráren. V době posuzování byly pozemky vedeny a obhospodařovány jako trvalý travní porost.

Krajský úřad v srpnu 2023 uzavřel, že tehdy posuzovaná podoba FVE EPR Letiště nemá významný vliv na životní prostředí a nebude podrobena úplnému procesu EIA. Toto rozhodnutí se však týkalo tehdy popsané solární elektrárny. Z veřejně dostupných dokumentů zatím není zřejmé, jak přesně byly nové baterie zohledněny v navazujících environmentálních a požárně-bezpečnostních podkladech.

Baterie nejsou součástí jaderných Tušimic

Název EPR Letiště může být matoucí. Zkratka EPR se v dokumentech ČEZ používá pro Elektrárny Prunéřov, nikoli jako označení jaderného reaktoru.

Připravovaný projekt malých modulárních reaktorů v Tušimicích má vlastní plánování, průzkumy a povolovací procesy. ČEZ v červenci 2026 oznámil memorandum se státem a britskou společností Rolls-Royce SMR o rozvoji dalších možných lokalit, mezi nimi i Tušimic. Ve veřejných dokumentech k FVE EPR Letiště ale není uvedeno, že by bateriové úložiště bylo součástí budoucího jaderného zdroje, jeho zálohou nebo přípravnou etapou.

Společná je širší proměna energetického území Tušimice–Prunéřov a možnost využívat část stávající elektrické infrastruktury.

Projekt už není jen vzdáleným záměrem

Původní FVE EPR Letiště získala povolení 20. listopadu 2025. ČEZ současně soutěžil stavbu transformační stanice TR OZE 400/110 kV v lokalitě Prunéřov I a II, která má sloužit k vyvedení výkonu z nových fotovoltaických zdrojů.

Zakázku získala skupina společností EGEM a PROFI EMG. Smlouva byla uzavřena 26. března 2026 za 109 811 000 korun bez DPH. Do soutěže přišly čtyři elektronické nabídky.

Tato částka není cenou celé fotovoltaické elektrárny ani bateriového úložiště. Jde pouze o související transformační a elektrickou infrastrukturu. Je však důkazem, že ČEZ už pro nové obnovitelné zdroje v oblasti objednal konkrétní stavební práce.

Další bateriová zakázka v Prunéřově

ČEZ od 1. dubna 2026 vede také nadlimitní soutěž nazvanou BSAE EPR II. Jejím předmětem je navrhnout, postavit, dodat, nainstalovat a uvést do provozu bateriové úložiště v lokalitě Elektrárny Prunéřov. Podle evropského oznámení je předpokládaná doba realizace od července 2027 do srpna 2028 a část technické dokumentace je neveřejná kvůli ochraně zvlášť citlivých informací.

Z veřejných podkladů se zatím nepodařilo prokázat, zda je BSAE EPR II totožné s bateriovým komplexem doplňovaným k FVE EPR Letiště, zda s ním technicky souvisí, nebo zda jde o jiný prunéřovský projekt. To je jedna z hlavních otázek pro ČEZ.

Město má dostávat peníze. Kolik, veřejná smlouva neukazuje

Město Kadaň a ČEZ uzavřely 24. února 2026 plánovací smlouvu pro projekty FVE DNT 06, Severní lom I a EPR Letiště o společném předpokládaném výkonu 172,96 MW. Smlouva byla zveřejněna 11. března.

ČEZ se v ní zavazuje městu poskytovat každoroční peněžní plnění od uvedení elektráren do provozu, nejdéle po dobu třiceti let od stavebního povolení. Platba se má odvíjet od rezervovaného výkonu v megawattech a může být navyšována o inflaci, maximálně však o pět procent ročně.

Ve zveřejněné kopii jsou ale začerněny oba rozhodující údaje: sazba za jeden megawatt a jeden rok i nejvyšší celková částka. Smlouva je označuje za obchodní tajemství ČEZ.

Ve stejný den bylo zveřejněno pět plánovacích smluv mezi městem a ČEZ, které se podle uvedených výkonů týkají fotovoltaických projektů o souhrnném výkonu 370,72 MW. Peněžní částky jsou anonymizované ve všech veřejných kopiích.

Co za platbu slíbilo město

Plánovací smlouva neobsahuje pouze finanční příspěvek. Město se v ní v rámci své samostatné působnosti zavázalo poskytovat na výzvu ČEZ nezbytná kladná stanoviska v navazujících řízeních, po dobu pěti let nezměnit územně plánovací dokumentaci způsobem, který by projekt ztížil nebo znemožnil, a nepoužívat návrhy, vyjádření nebo opravné prostředky odporující účelu smlouvy.

Město se rovněž zavázalo podílet se na místní komunikaci s cílem zajistit projektu podporu veřejnosti. Smlouva současně výslovně uvádí, že těmito závazky nesmí město zasahovat do výkonu státní správy.

V oznámení o zahájení současného řízení DESÚ připomíná obecné pravidlo stavebního zákona: úřad nepřihlíží k námitkám účastníka, které jsou v rozporu s plánovací smlouvou, jejíž je tento účastník stranou.

Smlouva také připouští nárok ČEZ na náhradu škody při porušení závazků města. Pokud by ČEZ smlouvu vypověděl právě kvůli porušení povinností města, již vyplacená část peněžního plnění se má vrátit.

Samotné uzavření plánovací smlouvy ani její podmínky nejsou důkazem protiprávního jednání. Pro veřejnost je ale podstatné znát, jak vysoké plnění město sjednalo, zda se po přidání baterií změní a jak bude radnice rozlišovat své smluvní závazky v samostatné působnosti od nestranného výkonu státní správy.

Bezpečnost nelze posoudit jen z krátkého oznámení

Hasičský záchranný sbor upozorňuje, že u bateriových systémů je potřeba řešit mimo jiné včasnou detekci závady, zabránění šíření mezi články nebo kontejnery, ochranu před úrazem elektrickým proudem, přístup jednotek požární ochrany, odvod zplodin a dlouhodobé ochlazování poškozených baterií.

To neznamená, že plánované úložiště je samo o sobě nebezpečné. Veřejné oznámení však neobsahuje požárně-bezpečnostní řešení, typ článků ani rozmístění kontejnerů, a veřejnost proto zatím nemůže ověřit, jak konkrétně jsou tato rizika řešena.

Na co se musí ČEZ a město zeptat

Před definitivním hodnocením projektu chybí odpovědi zejména na tyto otázky:

Co je potvrzeno a co zatím ne

Potvrzeno: ČEZ požádal o přidání bateriového úložiště k již povolené FVE EPR Letiště; bateriová část je navržena na 30 let; veřejné oznámení uvádí její technické části, ale ne přesný výkon ani kapacitu; město má podle plánovací smlouvy dostávat každoroční peněžní plnění; částky jsou ve veřejné kopii skryté.

Není potvrzeno: přesná velikost a cena baterie, použitá technologie, vztah k zakázce BSAE EPR II ani jakákoli přímá technická vazba na připravované malé modulární reaktory v Tušimicích.

ČEZ tak u Kadaně připravuje další významnou část proměny bývalé uhelné energetické krajiny. Základní parametry, podle nichž by veřejnost mohla posoudit skutečný rozsah bateriového projektu a finanční přínos pro město, ale zatím ve veřejných dokumentech chybějí.

Primární a podpůrné zdroje pro redakci

  1. DESÚ, vyrozumění o zahájení řízení, sp. zn. SZ DESU/020647/26, ze dne 17. 7. 2026; archiv: .github/research/desu-294869-cloud/files/attachment-1.txt.
  2. CENIA, EIA ULK1232 – FVE EPR Letiště: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK1232
  3. Závěr zjišťovacího řízení EIA ze dne 7. 8. 2023: dostupný z karty CENIA ULK1232.
  4. Plánovací smlouva ČEZ × město Kadaň pro DNT 06, Severní lom I a EPR Letiště: https://gis.mesto-kadan.cz/portal/Media/Default/PlanovaciSmlouvy/PS_DNT%2006_SL%20I%2C%20EPR%20Leti%C5%A1t%C4%9B_anonymizovan%C3%A1.pdf
  5. Registr smluv, ID verze 37131141: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/37131141
  6. NEN, Vyvedení výkonu z FVE EPR TR OZE 400/110kV EPR, N006/25/V00035365: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-25-V00035365
  7. NEN, BSAE EPR II, N006/26/V00008985: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-26-V00008985
  8. ČEZ, memorandum o rozvoji lokalit pro SMR ze dne 21. 7. 2026: https://www.cez.cz/nextcez/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-bude-se-statem-a-britskym-rolls-royce-smr-rozvijet-dalsi-lokality-pro-vystavbu-malych-modularnich-reaktoru-236488
  9. ČEZ, Elektrárny Prunéřov: https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/uhelne-elektrarny-a-teplarny/uhelne-elektrarny-a-teplarny-cez-v-cr/elektrarny-prunerov-58176
  10. HZS ČR, obecná rizika a postupy u bateriových úložišť: https://hzscr.gov.cz/docDetail.aspx?chnum=2&docid=22435230&doctype=ART

Interní redakční poznámky