POLITIKA · HISTORIE · KADAŇ · 8. SRPNA 2026 · 04:00

36 let komunálních voleb v Kadani: vítězové, čtyři starostové, kupování hlasů i boj o rok 2026

Devět komunálních voleb, čtyři starostové, téměř nepřetržitá dominance ODS a dvě výrazné volební kauzy. Připomínáme 36 let komunální politiky v Kadani — od prvních svobodných voleb roku 1990 přes soudní spor o údajné kupování hlasů až k letošnímu souboji, v němž se po letech rozděluje někdejší vládnoucí tým.

První svobodné komunální volby po listopadu 1989 přinesly v Kadani vítězství Občanského fóra. Od poloviny devadesátých let se ale město postupně stalo jednou z nejstabilnějších bašt ODS v regionu. S jedinou výjimkou roku 1998 vyhrávala ODS všechny komunální volby od roku 1994 až do roku 2022.

Výsledky voleb od roku 1990

1990: první svobodné komunální volby

Po listopadu 1989 vyhrálo v Kadani Občanské fórum s 28,7 procenta hlasů. Za ním následovali zelení, ČSSD, další občanská a nezávislá uskupení a KSČ. Prvním porevolučním starostou se stal Václav Vaňas.

Samotný volební výsledek ještě nevysvětluje, jak přesně vznikla povolební většina. Komunální systém je založen na tom, že starostu volí až zastupitelstvo. Proto je pro historické hodnocení důležité oddělovat vítěze voleb od skutečného složení vedení města.

1994: nastupuje ODS

ODS poprvé vyhrála kadaňské komunální volby se ziskem 27,04 procenta. Za ní skončilo sdružení nezávislých kandidátů, ČSSD a KSČM. Václav Vaňas zůstal starostou i po těchto volbách.

V průběhu volebního období ale přišla personální změna. V lednu 1996 převzal vedení města Miloslav Müller, který pak Kadaň vedl až do roku 2002.

1998: jediná novodobá porážka ODS

Rok 1998 zůstává v celé polistopadové historii Kadaně výjimečný. Volby vyhrála ČSSD s 24,63 procenta, zatímco ODS skončila druhá. Přesto starostou zůstal Miloslav Müller.

Právě tento rok názorně ukazuje, že komunální volby nejsou přímou volbou starosty. Vítězná strana nemusí automaticky obsadit nejvyšší funkci ve městě; rozhodující je až následné vyjednávání uvnitř zastupitelstva.

2002: návrat ODS a začátek Kulhánkovy éry

ODS se v roce 2002 vrátila na první místo se ziskem 25,97 procenta. Po volbách začalo mimořádně dlouhé období Jiřího Kulhánka, který se stal starostou v listopadu 2002 a ve funkci vydržel dvacet let.

Právě od tohoto okamžiku se začíná formovat dlouhodobá politická stabilita, která je pro Kadaň v českém komunálním prostředí nezvykle výrazná.

2006: ODS prudce posiluje

V roce 2006 získala ODS 41,09 procenta hlasů. ČSSD zůstala druhá, následovala KSČM a další subjekty. Jiří Kulhánek pokračoval jako starosta.

Výsledek znamenal zásadní posun: z relativního vítěze z počátku tisíciletí se ODS stala stranou s jasně dominantním postavením.

2010: téměř polovina hlasů — a největší volební aféra

ODS v roce 2010 dosáhla 48,78 procenta a získala 14 z 27 mandátů. Po volbách ale přišel nejvýraznější soudní spor v novodobé politické historii města.

Krajský soud v Ústí nad Labem řešil návrh na neplatnost hlasování i samotných voleb pod spisovou značkou 15 A 91/2010. Navrhovatel tvrdil, že u některých volebních okrsků probíhala organizovaná agitace ve prospěch ODS a že někteří voliči měli dostávat finanční odměnu za hlasování pro tuto stranu.

V návrhu se objevovaly částky 200 až 300 korun. Podle tvrzení navrhovatele měli být voliči odváděni k automobilu, kde jim měl být upraven hlasovací lístek, následně jim měla být vyplacena hotovost a poté měli být doprovázeni k volební místnosti.

Soud si vyžádal policejní podklady, kamerové záznamy městské policie i další informace. Současně zjistil, že za restaurací Slovan probíhala agitace ve prospěch ODS. Podle tehdejšího právního hodnocení se ale místo nacházelo přibližně 150 metrů od volebních místností, tedy mimo jejich bezprostřední okolí.

Nejdůležitější je ale přesně oddělit tvrzení účastníků řízení od toho, co soud skutečně uznal za prokázané. Soud kupování hlasů v Kadani jako prokázaný skutkový stav nevyslovil a návrh na neplatnost hlasování i voleb zamítl.

Právní paradox roku 2010

Rozhodnutí je dnes pozoruhodné ještě z jiného důvodu. Soud tehdy vyjádřil názor, že poskytování finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem může být nečestné, nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy, ale samo o sobě podle tehdejšího výkladu neporušovalo zákon o komunálních volbách.

Jinými slovy: soud tehdy oddělil morální nepřijatelnost kupování hlasů od otázky, zda je takové jednání možné podřadit pod konkrétní ustanovení tehdejšího volebního zákona.

Krupka změnila právní pohled

Jen krátce poté řešil tentýž Krajský soud v Ústí nad Labem obdobnou kauzu v Krupce pod spisovou značkou 15 A 92/2010. Také tam byly součástí případu organizované svážení voličů a finanční odměny za hlas.

Krupská věc se následně dostala před Ústavní soud. Ten v nálezu Pl. ÚS 57/10 ze dne 18. ledna 2011 předchozí právní přístup zásadně odmítl. Zdůraznil, že vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá, a odmítl představu, že „obchodně-tržní“ pojetí voleb může být slučitelné s principy demokratického právního státu.

Krajský soud pak krupskou věc projednal znovu a v březnu 2011 prohlásil hlasování v celé Krupce za neplatné. Kadaňské rozhodnutí se tím automaticky nezměnilo; bylo již pravomocné.

Trestní zákon tehdy na kupování hlasů nestačil

Aféry po komunálních volbách 2010 zároveň odhalily mezeru v tehdejším trestním právu. Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti začaly řešit, jak kupování hlasů výslovně trestně postihovat.

Dobová úprava trestného činu maření přípravy a průběhu voleb totiž nebyla na tento způsob jednání nastavena dostatečně jasně. Proto je potřeba rozlišovat tři různé roviny: co bylo morálně nepřijatelné, co bylo porušením volebního práva a co bylo možné tehdy trestně stíhat.

2014: ODS drží Kadaň, podezření se vrací

ODS v roce 2014 znovu vyhrála se ziskem 43,15 procenta. Do kadaňské politiky už výrazněji vstoupilo také hnutí ANO. Jiří Kulhánek pokračoval jako starosta.

Ve stejném roce se ale Kadaň znovu objevila mezi městy, kde policie prověřovala podezření na ovlivňování komunálních voleb.

Transparency International tehdy uváděla svědectví o částkách přibližně 500 až 700 korun za hlas. Popsala také údajný svoz voličů z Prunéřova taxíky a tvrdila, že informace o nakupování hlasů získala z několika zdrojů.

2018: vrchol dominance ODS

V roce 2018 získala ODS 52,22 procenta hlasů a 15 z 27 mandátů. Měla tedy vlastní nadpoloviční většinu zastupitelstva. ANO skončilo druhé.

To byl faktický vrchol jedné politické éry. Jedna strana měla v sedmadvacetičlenném zastupitelstvu sama většinu a Jiří Kulhánek znovu pokračoval jako starosta.

2022: konec dvacetileté Kulhánkovy éry

ODS opět vyhrála, ale oslabila na 41,83 procenta a 12 mandátů. ANO získalo 10 mandátů. Další zastoupení získala menší místní uskupení.

Starostou se následně stal Jan Losenický. Tím skončilo dvacetileté období Jiřího Kulhánka v čele města.

Personálně šlo o zásadní změnu, přestože vítězná strana zůstala stejná. Politická kontinuita tak pokračovala, ale s novou generací vedení.

Čtyři starostové po revoluci

Co ukazuje více než třicet let voleb

Kadaň je příkladem města s mimořádně stabilní komunální politikou. Od roku 1994 ODS vyhrála každé komunální volby kromě jediných — v roce 1998. Dlouhodobá dominance jedné strany ale neznamená, že volební historie byla bez sporů.

Rok 2010 ukázal právní hranice tehdejší volební legislativy. Krupská kauza následně změnila výklad toho, co znamenají svobodné volby, a přispěla i k debatě o zpřísnění trestního postihu kupování hlasů. Kadaň se tak ocitla v příběhu, který přesahoval samotné město a dotkl se vývoje českého volebního práva.

A co rok 2026? Kadaň jde do voleb po změně politické mapy

Historie kadaňských komunálních voleb ještě není dopsaná. Další kapitola vznikne 9. a 10. října 2026, kdy se bude znovu rozhodovat o 27 místech v městském zastupitelstvu.

Výchozí situace je tentokrát jiná než před čtyřmi lety. ODS v roce 2022 vyhrála se 41,83 procenta hlasů a získala 12 mandátů, ANO skončilo druhé s deseti. Po volbách se starostou stal Jan Losenický a skončilo dvacetileté období Jiřího Kulhánka v čele města.

Do voleb 2026 ale někdejší tým ODS nevstupuje pohromadě. ODS vede současný starosta Jan Losenický, zatímco Radek Oswald, který v roce 2022 kandidoval za ODS, stojí v čele nového uskupení Dáme Kadani novou šanci. Proti nim stojí ANO, které už před čtyřmi lety zaostalo za vítěznou ODS jen o dva mandáty. Další kandidátku tvoří nezávislí kandidáti s podporou Pirátů.

Úplný seznam kandidujících subjektů ale v okamžiku vydání tohoto článku ještě není definitivní. Lhůta pro podání kandidátních listin skončila 4. srpna, registrační proces pokračuje a konečné rozhodnutí o registraci má přijít nejpozději 22. srpna. Teprve potom bude možné přesně říci, kdo se o vedení Kadaně skutečně utká.

Zdroje a ověření

• Český statistický úřad a historické výsledky komunálních voleb.
• Krajský soud v Ústí nad Labem, sp. zn. 15 A 91/2010 a 15 A 92/2010.
• Ústavní soud, nález Pl. ÚS 57/10.
• Policie ČR a dobové podklady k podezření na ovlivňování voleb v roce 2014.
• Veřejné podklady k vedení města a kandidaturám pro rok 2026.