Je srovnání „jáma versus most“ fér?

Jako politický obraz funguje velmi dobře. Obě místa jsou viditelná, stojí ve městě současně a obyvatelé je mohou každý den porovnávat. Lidé mají plné právo ptát se, proč jedna velká investice skončila přerušeným staveništěm, zatímco jiná dostala přednost a byla dokončována.

Jako účetní rovnice je ale srovnání zjednodušené. Peníze na konkrétní stavbu nelze vždy libovolně přesouvat mezi projekty; rozhodují smlouvy, rozpočtová opatření, dotační podmínky a připravenost jednotlivých akcí. Lávka navíc není náhradou za bytový dům a Slovan není definitivně opuštěný projekt.

Oprávněná debata proto nemá znít pouze „lávka ano, nebo ne“. Má se ptát, podle jakých kritérií město řadí investice, jaké varianty předem posuzuje, zda měří očekávané využití a jak vyhodnocuje rizika u staveb, které pracují se starou konstrukcí.

Deset otázek, které by město mělo zveřejnit

1. Kolik korun bylo od koupě Slovanu skutečně proplaceno, rok po roce a po jednotlivých smlouvách?
2. Kolik činila přesná vrácená dotace a vznikly městu úroky, sankce nebo další náklady?
3. Které zaplacené práce, průzkumy a dokumentace budou využitelné pro nový projekt?
4. Jaké statické průzkumy byly provedeny před vypsáním původní zakázky a co přesně obsahovaly?
5. Proč se neschopnost skeletu unést nástavbu potvrdila až po zahájení stavebních prací?
6. Jak skončilo finanční vypořádání s původním zhotovitelem a zůstávají otevřené nároky některé ze stran?
7. Jaký je aktuální předpokládaný rozpočet nového domu, počet bytů a zdroje financování?
8. Jaká je konečná cena lávky včetně projektu, dozoru, osvětlení, terénních úprav a všech dodatků?
9. Kdy byla nebo bude lávka oficiálně otevřena a které navazující cesty ještě chybějí?
10. Jakou návštěvnost město očekává a kolik bude stát roční kontrola a údržba dřevěné konstrukce?

Co z toho vyplývá

Slovan není příběhem o definitivně zrušeném bytovém domě. Je příběhem zásadně změněného projektu, demolice, neuzavřeného veřejného účtu, ztraceného dotačního financování a druhého pokusu, který právě vstupuje do nové soutěže. Lávka není sama o sobě důkazem špatné priority. Je ale investicí za desítky milionů, jejíž celý přínos se má projevit až po vybudování dalších tras.

Kvalitní veřejná kontrola nespočívá v tom, že se jedna stavba automaticky označí za zbytečnou a druhá za zmařenou. Spočívá v přesném vyúčtování, zveřejnění podkladů a vysvětlení rozhodnutí. Právě to u Slovanu i lávky zatím veřejné debatě chybí.