KADAŇ · HISTORIE · PROMĚNA MĚSTA · 26. ZÁŘÍ 2026 · 03:00

Z továrny, která proslavila Kadaň, mají být kanceláře, služby i kavárna. Jan Perout chce vrátit Richterovu areálu historickou tvář

Jeden z výrazných pozůstatků průmyslové historie Kadaně čeká podle nově zveřejněných informací velká proměna. Kadaňský stavitel a podnikatel Jan Perout koupil areál někdejší Richterovy rukavičkářské továrny a chce mu postupně vrátit historický charakter. V objektu mají vzniknout kanceláře, služby, kavárna i společenský sál.

O svém záměru Jan Perout podrobněji promluvil v profilu, který 22. září zveřejnil ekonomický server iEuro.cz. Naše Kadaň následně historii objektu a další dostupné údaje ověřovala v archivních a veřejných zdrojích.

Perout uvedl, že areál koupil v letošním roce a už začalo jeho vyklízení. Současně se připravuje projekt budoucího využití. Záměrem je podle něj napravit část necitlivých zásahů z minulých desetiletí a přiblížit podobu budov jejich historickému vzhledu.

Kde Richterova továrna je

Historická Richterova rukavičkářská továrna je spojována s objektem čp. 406 v ulici Jana Švermy. Jde o větší bývalý průmyslový areál v širším centru Kadaně, nikoli o běžný obytný dům.

Firma vznikla roku 1859, tovární budova je mladší

Historie Richterových v Kadani sahá do roku 1859. Tehdy zde byla založena rukavičkářská firma, která se postupně vypracovala mezi významné kadaňské průmyslové podniky. Richterové provozovali sklady ve Vídni a Pešti a jejich výrobky se objevovaly také na významných zahraničních výstavách.

Rok 1859 ale neoznačuje vznik dnešní tovární budovy. Historické podklady uvádějí Richterovu rukavičkářskou továrnu čp. 406 mezi novostavbami dokončenými v roce 1876. Číslo popisné 406 se dochovalo dodnes.

Kadaňské rukavice mířily i za hranice

Dobové materiály popisují Richterův podnik jako jednu z nejvýznamnějších rukavičkářských firem ve městě. Podnik postupně rozšiřoval výrobu, zaváděl nové technologie a vyvážel. V roce 1881 zahájil výrobu glacé rukavic, později si zřídil vlastní barvírnu kůží a ve třicátých letech prošel další modernizací.

Rukavičkářství tehdy neznamenalo jen samotnou továrnu. Na výrobu navazovaly koželužny, další řemeslníci a také rozsáhlá domácí práce. Pro Kadaň šlo po dlouhou dobu o jeden z charakteristických průmyslových oborů.

Socialismus původní podobu výrazně změnil

Pozdější využití areálu historickou architekturu výrazně poznamenalo. V období socialismu objekt využívalo družstvo Kartoobal. Podle Peroutova popisu zmizely některé zdobné prvky, zbourán byl dominantní komín a původní fasádu překryl břízolit.

Právě tuto vrstvu pozdějších zásahů chce nový majitel postupně napravovat. Podrobnější projektová dokumentace, přesný harmonogram jednotlivých etap ani předpokládané náklady zatím veřejně dostupné nejsou.

Peroutova firma už obnovovala významné památky v regionu

Pro Jana Perouta nejde o první historický objekt. Jeho firma HP STAV – Jan Perout se podílela například na opravách kadaňského barbakánu, radnice a dalších památkových staveb. Výraznou stopu má také v Klášterci nad Ohří, kde pracovala na restauraci Peřeje, zámku nebo kostele Nejsvětější Trojice.

Některé z těchto rekonstrukcí získaly i památková ocenění. Obnova restaurace Peřeje obdržela titul Památka roku 2021, oceněny byly také další projekty v Klášterci nad Ohří.

Z průmyslového areálu má být znovu živá část města

Právě budoucí využití je na celém záměru nejzajímavější. Pokud se podaří projekt uskutečnit v avizované podobě, nebude někdejší továrna pouze zachráněnou historickou kulisou. Znovu by se mohla stát místem každodenního života – tentokrát místo výroby rukavic s kancelářemi, službami, kavárnou a prostorem pro veřejnost.

Pro Kadaň by tak nešlo jen o opravu jedné staré budovy. Šlo by o návrat života do místa, které kdysi patřilo k významným adresám zdejšího průmyslu.