ANALÝZA · NEMOCNICE KADAŇ · DOHRA BOMBOVÉ VÝHRŮŽKY · 9. ZÁŘÍ 2026 · 00:09

„Bezpáteřní hajzl,“ napsal starosta. Co hrozí autorovi bombového e-mailu a kdo zaplatí účet?

Bomba v kadaňské nemocnici nebyla. Hněv ale po úterním zásahu nezmizel. Starosta Jan Losenický zvolil na svém veřejném facebookovém profilu slova, která od komunálního politika běžně nečteme. Pod příspěvkem se pak rozjela diskuse volající po vězení, náhradě škody — a místy i po trestech, které české právo vůbec nezná.

Po dvou úterních textech, v nichž jsme popsali samotnou evakuaci a poté její rozsah, se tentokrát soustředíme na to, co bude následovat. Co autorovi anonymního e-mailu skutečně hrozí? Může po něm nemocnice chtít zaplatit škodu? Je pravda, že e-mail lze jednoduše vystopovat podle IP adresy? A proč policie nemůže podobné oznámení prostě označit za pravděpodobný žert a ignorovat ho?

Facebook má jasno. Trestní zákoník je přesnější

V komentářích pod starostovým příspěvkem se opakují požadavky na dlouhé vězení, zaplacení všech nákladů, veřejné zostuzení a také výzvy k fyzickému násilí či trestu smrti. Poslední dvě kategorie nemá smysl rozebírat — nejsou obrazem právní reality. Pro případ, který nyní vyšetřuje policie, je podstatný především § 357 trestního zákoníku, šíření poplašné zprávy.

Trestní zákoník přitom pojem škody nebere pocitově. Značná škoda začíná na jednom milionu korun a škoda velkého rozsahu na deseti milionech. To ale neznamená, že autorovi kadaňského e-mailu automaticky hrozí pět nebo osm let. Zveřejněná výše škody zatím není známá a právní kvalifikaci určí až orgány činné v trestním řízení.

„Ať to všechno zaplatí.“ Tohle není jen hospodská věta

Právě požadavek na náhradu nákladů se pod starostovým příspěvkem opakuje často. A na rozdíl od volání po pranýři má reálný právní základ.

Policie ČR ve svých informacích pro poškozené uvádí, že poškozený může v trestním řízení navrhnout, aby soud obžalovanému uložil povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, pokud vznikla v příčinné souvislosti se stíhaným skutkem. Výše nároku se musí doložit a může zahrnovat také to, co poškozenému v důsledku trestného činu ušlo.

Jinými slovy: pokud Nemocnice Kadaň přesně vyčíslí a doloží škodu vzniklou kvůli bombové výhrůžce, existuje procesní cesta, jak ji v případném trestním řízení požadovat po pachateli.

Podobné případy už škodu počítaly

Co by mohla počítat kadaňská nemocnice

U úterního zásahu už známe následky, ale nikoli jejich cenu. Nemocnice zrušila devět plánovaných operací, omezila ambulantní provoz a část personálu i pacientů fungovala v mimořádném režimu. Výroční zpráva nemocnice ukazuje, že jde o zařízení s rozsáhlým provozem; to však samo o sobě neříká, jak vysoká škoda v úterý vznikla.

• náklady spojené s přeobjednáním a náhradními termíny devíti operací,
• případně již připravený materiál nebo příprava pacientů k výkonům, pokud vznikly prokazatelné vícenáklady,
• mimořádná práce personálu a organizační náklady,
• prokazatelně neuskutečněné nebo odložené výkony a jejich ekonomický dopad,
• další škoda, kterou nemocnice dokáže přímo spojit s výhrůžkou.

Naše Kadaň záměrně nepočítá „škodu za tři hodiny“ prostým dělením ročních nákladů nemocnice. Většina nákladů zařízení by vznikla i bez mimořádné události a takový výpočet by vytvářel falešně přesné číslo.

A kdo zaplatí policii, hasiče a záchranku?

Tady je situace složitější než u škody nemocnice. Úterní zásah zaměstnal podle městského souhrnu 74 policistů, 22 hasičů a pět strážníků, dále zdravotnickou záchrannou službu, pyrotechnika, kynologa a další lidi. Použita byla také řada vozidel, stany a evakuační autobus.

Nelze ale vzít počet zasahujících, vynásobit jej hodinovou mzdou a výsledek označit za „účet pachatele“. U veřejných složek vstupují do nákladů fixní výdaje, technika, logistika i konkrétní zákonné režimy. Pro článek proto nepoužíváme žádný smyšlený ceník zásahu.

Jeden skutečný náklad je nicméně zřejmý i bez kalkulačky: více než stovka lidí a specializovaná technika byly několik hodin vázány na hrozbu, která se nepotvrdila.

„Najdou ho podle IP.“ Možná. Ale tak jednoduché to není

V diskusi pod starostovým příspěvkem zazněl i optimistický názor, že protože anonym poslal e-mail, bude podle IP adresy snadno dohledatelný. Elektronická zpráva skutečně může kriminalistům poskytnout cenné technické stopy, ale rovnítko e-mail = okamžitě známá IP pachatele neplatí.

Vyšetřovatelé mohou pracovat s kompletními hlavičkami zprávy, údaji poskytovatelů služeb, časovými záznamy a dalšími digitálními stopami. Jejich vypovídací hodnota se liší podle toho, jak a odkud byla zpráva odeslána a jak se pachatel snažil svoji identitu skrýt.

Že anonymní e-mail nemusí zůstat anonymní, dokládají policejní případy. V roce 2023 kriminalisté během několika hodin vypátrali muže, který anonymně vyhrožoval bombou v kanceláři prezidenta republiky. V jiném starším případu policie dohledala autora výhružného e-mailu na ostravské letiště a zajistila notebook, z něhož byl odeslán.

Proč to policie prostě neignorovala?

Když se po několika hodinách ukáže, že v budově nic nebylo, je snadné zpětně říct, že šlo „jen o e-mail“. Policie ale nemůže výsledek znát ve chvíli, kdy zpráva přijde.

Její vlastní případy ukazují stejný vzorec: při věrohodně působící bombové hrozbě následuje zajištění prostoru, evakuace podle situace a fyzická kontrola objektu. Smyslem není dokazovat, že každý anonym mluví pravdu. Smyslem je vyloučit možnost, že právě tentokrát pravdu mluví.

Dobře to ilustruje i veřejný bezpečnostní a krizový plán kadaňské stavební průmyslovky a obchodní akademie. U elektronicky doručeného oznámení o bombě nařizuje zprávu uchovat pro další šetření, kontaktovat IZS nebo policii a podle umístění hrozby provést evakuaci. Nejde o plán nemocnice, ale o konkrétní veřejný příklad z Kadaně, jak instituce podobné riziko předem řeší.

Nemocnice má po zásahu ještě jeden domácí úkol

Jednatel nemocnice Pavel Marek už po zásahu uvedl, že vedení chce vyhodnotit funkčnost evakuačního plánu a koordinaci s policií. To je důležité právě proto, že nemocnice není kancelářská budova.

Část pacientů nelze jednoduše poslat ven. Někteří potřebují kyslík, infuze, monitoraci nebo nepřetržitou péči. V úterý proto část dospělých ležících pacientů zůstala v objektu s nezbytným personálem, zatímco jiné části nemocnice se evakuovaly. To není rozpor — je to přesně typ rozhodování, který musí krizový plán zdravotnického zařízení zvládnout.

V jedné větě je možná zachycen dopad celé události lépe než v tabulce. Devět odložených operací není jen číslo v tiskové zprávě. Za každou je člověk, který na výkon čekal — a personál, který ho bude muset zařadit znovu.

Co se v diskusi tvrdí — a co zatím nevíme

• Víme: výhrůžka přišla e-mailem, výbušnina nalezena nebyla a policie po pisateli pátrá.
• Víme: případ policie prověřuje pro podezření ze šíření poplašné zprávy.
• Víme: nemocnice zrušila devět plánovaných operací a vznik ekonomické škody její vedení veřejně připustilo.
• Nevíme: zda motivem byla pomsta, nespokojený pacient, adolescentní „vtip“ nebo cokoli jiného. V diskusi se tyto možnosti objevují pouze jako spekulace.
• Nevíme: přesnou výši škody a tím ani to, zda by mohla hrát roli při přísnější právní kvalifikaci.
• Nevíme: zda policie už zná konkrétního podezřelého. Veřejně potvrzené je zatím pátrání po autorovi.

Starostova slova byla hrubá. Událost ale hrubé následky skutečně měla

Politik může volit jiný slovník a soud musí volit úplně jiný. Jeden hodnotí čin veřejně, druhý případně rozhoduje podle důkazů, zákonných znaků a skutečně prokázaných následků. Právě proto je dobré oddělit emoce z facebookové diskuse od toho, co může následovat v trestním řízení.

Bomba se nenašla. Zásah ale nebyl falešný, odložené operace nebyly falešné a skutečná byla i práce více než stovky lidí, kteří museli reagovat, jako kdyby hrozba pravdivá byla. Pokud kriminalisté autora e-mailu najdou, další otázkou nebude jen „kolik dostane“, ale také „kolik po něm budou poškození požadovat“.