KADAŇ · HISTORIE · 17. LISTOPAD · SAMETOVÁ REVOLUCE · 17. LISTOPADU 2026
Přijďte dnes v 17 hodin k morovému sloupu. Kadaň si připomene 17. listopad
Starosta Kadaně Jan Losenický zve obyvatele dnes, v úterý 17. listopadu 2026, v 17 hodin k morovému sloupu, kde mohou společně zapálit svíčku a zazpívat hymnu. Připomínáme také, jak Kadaň prožívala sametovou revoluci: shromáždění na náměstí, studentské protesty i pozdější změny ve vedení města.

V pátek se v Kadani ještě žilo všedním dnem
KADAŇ – Sedmnáctý listopad 1989 připadl na pátek. Zatímco v Praze vyšli studenti do ulic a večerní policejní zásah na Národní třídě se stal spouštěčem celostátního protestu, v řadě severočeských měst nebylo hned jasné, co se vlastně děje. Zprávy putovaly pomaleji než dnes. Neexistovaly sociální sítě, mobilní telefony ani okamžité internetové přenosy. Informace přinášel rozhlas, zahraniční vysílání, noviny a lidé, kteří přijížděli z hlavního města.
Na atmosféru tehdejší Kadaně vzpomínali při besedě K čemu svoboda?, kterou v listopadu 2019 uspořádalo kadaňské gymnázium, mimo jiné historik Petr Hlaváček, někdejší starosta Jiří Kulhánek a evangelický farář a spisovatel Petr Pazdera Payne. Jejich výpovědi zachytilo tehdejší regionální zpravodajství.
Jiřímu Kulhánkovi bylo na podzim roku 1989 sedmadvacet let a působil jako učitel na základní škole. Na besedě popsal, jak tehdy poslouchal zahraniční rozhlas Hlas Ameriky a očekával, že komunistická moc jednou skončí. Úplně jinou cestou se k událostem dostal Petr Pazdera Payne, jenž od září 1989 působil v Kadani jako evangelický farář: 17. listopadu se osobně účastnil shromáždění v Praze na Národní třídě a do Kadaně se následně vracel.
Na Mírovém náměstí se začalo scházet až po víkendu
Sametová revoluce neměla v každém městě stejný začátek. V Kadani se veřejná setkání rozbíhala v následujících dnech. Na Mírovém náměstí se scházeli obyvatelé, kteří chtěli vědět, co se stalo v Praze a co bude následovat. Vedle naděje se objevovaly obavy: nebylo jasné, jak režim zareaguje a zda se události neobrátí proti lidem, kteří vystoupí veřejně.
Specifickou kulisou severních Čech byl také průmysl a znečištěné ovzduší. Společenské požadavky se v tehdejším regionu potkávaly s dlouhodobou nespokojeností se smogem a s dopady těžby a energetiky na zdraví lidí i okolní krajinu.
Jak začátek změn připomíná starosta Kadaně
K osobnímu rozměru listopadových událostí se ve veřejném facebookovém příspěvku vrátil i současný starosta Kadaně Jan Losenický, kterého zastupitelstvo znovu zvolilo do funkce 9. listopadu 2026. Připomněl, že v samotný pátek 17. listopadu 1989 se život ve městě ještě navenek výrazně nelišil od jiných dnů. Až po víkendu se podle jeho vzpomínky na náměstí pod smogovou pokličkou začali scházet lidé, kteří doufali ve změnu, ale zároveň si nebyli jisti dalším vývojem.
„Svoboda se neměří počtem účastníků, ale spíš ochotou nenechávat důležité věci jen na druhých.“

Jeho připomínka vystihuje důležitý rys místní historie: změnu nepřinesla jediná událost ani jedno velké shromáždění. Tvořily ji postupné kroky lidí ve školách, na pracovištích a na veřejných prostranstvích. Losenického vzpomínka doplňuje zachycená svědectví dalších aktérů; přesný průběh událostí je třeba posuzovat společně s nimi a s dochovanými historickými prameny.
Na gymnáziu chtěli studenti diskutovat. Hrozila jim maturita
Na kadaňském gymnáziu se napětí přeneslo přímo mezi studenty a vedení školy. Historik Petr Hlaváček v roce 1989 navštěvoval druhý ročník. Později vzpomínal, že zásadní zprávy o násilném zásahu v Praze se k němu dostávaly postupně, mimo jiné prostřednictvím denního tisku.
Do školy přijížděli vysokoškolští studenti s informacemi o dění v Praze. Jednou z nich byla podle Hlaváčkova svědectví Petra Novotná z Akademie výtvarných umění. Vedení gymnázia ji vykázalo. Sami gymnazisté ale následně prosadili možnost společných diskusí v aule, kde se střetávaly názory studentů a představitelů školy.
Hlaváček si zapamatoval zejména školníka, který byl současně předsedou školní organizace KSČ. Podle jeho pozdější vzpomínky studentům hrozil vyloučením a tím, že neodmaturují. Dnes se to může zdát neuvěřitelné, tehdy však podobná hrozba pro dospívající znamenala reálnou nejistotu ohledně dalšího vzdělání i budoucnosti.
Právě v takových okamžicích dostával listopad 1989 v Kadani konkrétní podobu. Místo velkých politických prohlášení šlo často o obyčejnou otázku, zda budou mladí lidé smět otevřeně mluvit o tom, co se děje.
Každý prožíval listopad jinak
Rozdílné zkušenosti účastníků ukázala i listopadová beseda z roku 2019. Petr Pazdera Payne měl přímý zážitek z pražských událostí, zatímco Jiří Kulhánek sledoval zprávy ze zahraničního vysílání a Petr Hlaváček zažíval rostoucí napětí ve škole. Setkání se účastnili také římskokatolický farář Josef Čermák, manželé Stejní spojení se zámkem Jezeří a emigrant David Vereš.
Společným motivem jejich svědectví nebylo přesné datum, kdy si každý uvědomil význam událostí, ale postupná proměna atmosféry. Zlom v celostátní politice se v jednotlivých domácnostech a institucích projevoval jinou rychlostí.
Vedení Kadaně se nezměnilo v listopadu, ale až na jaře 1990
Zatímco v Praze během několika týdnů padl mocenský monopol komunistické strany a 29. prosince 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel, v Kadani se personální změna vedení města odehrála výrazně později.
Podle práce Jitky Malé Formování orgánů místní samosprávy ve městě Kadaň, která vychází mimo jiné z městské kroniky uložené v archivu, zůstalo místní vedení do konce roku 1989 beze změny. Jednání mezi politickými stranami a Občanským fórem o novém uspořádání Městského národního výboru pokračovala 9. a 23. března 1990.
Na plenárním zasedání 28. března 1990 požádala tehdejší předsedkyně Městského národního výboru Ing. Jindřiška Tejrovská (v dalších dobových záznamech uváděná také jako Jindra Tejrovská) o uvolnění z funkce. Z pozice místopředsedy odstoupil rovněž Vladislav Peštuka.
Nová podoba městského vedení byla zaznamenána 12. dubna 1990: předsedou MěstNV se stal Václav Vaňas a místopředsedou Jaroslav Stiess. O změnách rozhodovalo ještě tehdejší plénum národního výboru, nikoli dnešní zastupitelstvo v současné podobě. Václav Vaňas pak stál v čele Kadaně také po prvních svobodných komunálních volbách na podzim 1990.
Právě tento časový odstup vysvětluje, proč nelze dějiny sametové revoluce v Kadani zredukovat na několik listopadových dní. Proměna institucí pokračovala dlouho po prvních shromážděních na náměstí.
Únor 1990: Václav Havel přijel do Kadaně
Symbolickým okamžikem prvních porevolučních měsíců byla návštěva nového prezidenta Václava Havla 12. února 1990. Během cesty po tehdejším chomutovském okrese zavítal také do Kadaně. V rozhovorech se hovořilo o zanedbaném historickém jádru města, těžce znečištěném ovzduší i o následcích předchozího režimu pro mezilidské vztahy.
Havel navštívil také Egermannův dům v ulici Jana Švermy čp. 7, kde tehdy fungoval obchod známý jako Rybárna. Na tuto událost od roku 2014 upozorňuje pamětní deska. Záběry z prezidentské návštěvy pořídil lékař Jan Voráč; po letech se záznam znovu promítal při vzpomínkových akcích.
Kadaň, v níž byly po desetiletích zanedbávání vidět zchátralé domy, tak dostala možnost představit své problémy přímo nové hlavě státu. Obnova historického centra se následně stala jedním z dlouhodobých úkolů místní samosprávy.
Co nám 17. listopad připomíná dnes?
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva není jen vzpomínkou na události v hlavním městě. Pro Kadaň je to také příběh místních studentů, učitelů, duchovních a dalších obyvatel, kteří se postupně rozhodovali, zda se ozvou a budou se veřejně zajímat o budoucnost své země.
Každodenní rozhodování obyčejných lidí se tehdy ukázalo jako stejně důležité jako velké politické okamžiky. Právě díky jejich odvaze získala změna konkrétní podobu také v menších městech.
Pamatujete si listopad 1989 v Kadani?
Byli jste mezi lidmi na Mírovém náměstí, studovali na kadaňském gymnáziu, pracovali v místních podnicích nebo máte doma fotografie, letáky či vlastní vzpomínky? Napište nám. Rádi doplníme historii našeho města o další osobní svědectví a dobové dokumenty.
Kontakt pro pamětníky: info@nasekadan.cz nebo prostřednictvím stránky Zapojte se.
Sledujte Naše Kadaň
Další zprávy, reportáže, fotografie a videa z Kadaně a okolí najdete také na našich kanálech: Facebook, YouTube a TikTok.
Podklady a zdroje
- Gymnázium Kadaň: K čemu svoboda? – historická beseda 14. listopadu 2019
- Chomutovský deník (16. 11. 2019): vzpomínky pamětníků včetně Petra Hlaváčka
- Novinky.cz (18. 11. 2019): Rok 1989 v Kadani – beseda a svědectví
- Jitka Malá: Formování orgánů místní samosprávy ve městě Kadaň (ČZU, 2014), údaje z městské kroniky 1990–1997
- e-region.cz (12. 2. 2014): prezidentská návštěva Václava Havla v Kadani
- Veřejný facebookový příspěvek Jana Losenického (snímek dodaný redakci, listopad 2026).
Čtěte také
Další články z Kadaně a okolí



