ZDRAVOTNICTVÍ · NEMOCNICE KADAŇ · PETICE · 10. SRPNA 2026 V 13:00

Autorka petice nevěděla o červencovém usnesení města. Debata o změně modelu nemocnice ale začala už před peticí

Když jsme 25. července prověřovali tvrzení o možném prodeji Nemocnice Kadaň, konkrétní plán prodeje jsme nedoložili a položili jsme otázku, z jakých podkladů obava autorky petice vychází. Vlasta Štaubrová nám nyní odpověděla. Potvrdila, že při vzniku petice nevěděla o důležitém červencovém usnesení rady a neuvedla dokument dokazující připravovaný prodej. Další dohledané materiály města ale ukazují druhou část příběhu: varianty budoucnosti nemocnice, strategičtí partneři i změna právní formy se skutečně řešily už před vznikem petice.

Před dvěma týdny jsme v podrobném článku o petici a budoucnosti Nemocnice Kadaň oddělili to, co bylo možné doložit, od toho, pro co tehdy veřejný důkaz chyběl.

Doložili jsme finanční problémy nemocnice, historickou zkušenost s hledáním strategického partnera i veřejně projevený zájem soukromého zdravotnického investora. Nedoložili jsme ale, že by současné vedení města rozhodlo Nemocnici Kadaň prodat nebo že by probíhalo konkrétní jednání o jejím převodu.

Proto jsme tehdy napsali, že předkladatelka petice Vlasta Štaubrová by měla vysvětlit, z jakého konkrétního podkladu odvozuje své výroky o „plánech radnice“. Nyní odpověděla.

„Ne, nevěděla“

Jedna z nejdůležitějších otázek směřovala k datům. Rada města totiž 15. července 2026 přijala usnesení č. 559/2026. V něm uložila dopracovat financování nemocnice do konce letošního roku a výhled na rok 2027, připravit podklady pro možnou spolupráci Nemocnice Kadaň s Ústeckým krajem a posoudit možnost přechodu společnosti na akciovou společnost.

Petice Vlasty Štaubrové je datována 21. července, tedy šest dní poté.

Zeptali jsme se proto přímo, zda o usnesení č. 559/2026 nebo o tom, že město zvažuje změnu právní formy nemocnice a spolupráci s Ústeckým krajem, při sepisování petice věděla.

„Ne, nevěděla.“

To je důležité pro pochopení vzniku petice. Nešlo tedy o občanskou reakci na toto konkrétní rozhodnutí rady, protože jeho obsah předkladatelka podle svého vyjádření tehdy neznala.

Konkrétní dokument o prodeji neuvedla

Položili jsme Štaubrové ještě přímější otázku: zda má informaci, že město skutečně připravovalo prodej nemocnice nebo vstup soukromého vlastníka či provozovatele, a pokud ano, z jakého konkrétního zdroje.

Konkrétní dokument, usnesení či informaci o probíhajícím prodeji ve své odpovědi neuvedla. Napsala:

„Vedení města dlouhodobě neříká pravdu o stavu naší Nemocnice.“

Svou obavu vysvětlila ekonomickým stavem nemocnice, podle ní špatným hospodařením, nejistotou zaměstnanců a také profesní minulostí dnešního ředitele Jiřího Vlase ve společnosti Penta Hospitals. Podle Štaubrové se vzhledem k této situaci nabízela možnost převodu nemocnice do soukromého vlastnictví. Právě proto podle ní petice vznikla s cílem nemocnici neprodat a ponechat stoprocentní vlastnictví městu.

To ale stále představuje její obavu a interpretaci situace, nikoli doklad o existujícím rozhodnutí radnice nemocnici prodat.

Jenže další pátrání ukázalo důležitou věc

Tady by mohl příběh skončit jednoduchým závěrem, že prodej nebyl doložen a autorka petice konkrétní důkaz nepředložila. Jenže tak jednoduché to není.

Při dalším procházení městských dokumentů jsme zjistili, že debata o podstatnější změně fungování Nemocnice Kadaň skutečně začala ještě před vznikem petice. Její dokumentovanou stopu můžeme posunout minimálně k 11. červnu 2026.

Už 11. června dostalo vedení za úkol připravit několik variant

Usnesením č. 377/2026 rada města uložila vedení nemocnice zpracovat variantní návrh dalšího ekonomického, provozního a zdravotnického směřování společnosti pro rok 2027 a další období.

Nešlo přitom jen o úspory. Materiál měl hodnotit současný ekonomický model a rozsah zdravotní péče, možná transformační opatření, cash-flow, personální náklady, investice, úhrady zdravotních pojišťoven a možnosti omezit zvýšené nároky na městský rozpočet.

Součástí zadání bylo také posouzení vícezdrojového financování a spolupráce s Ústeckým krajem, zdravotními pojišťovnami a případně dalšími strategickými nebo odbornými partnery.

25. června zazněl i „nový investiční subjekt“

Další důležitý moment přišel při jednání zastupitelstva 25. června. V debatě o situaci nemocnice tehdejší jednatel Martin Krušina mezi možnými cestami dalšího vývoje zmínil také variantu, při níž by do nemocnice vstoupil nový investiční subjekt a společnost se stala akciovou společností.

To je pro hodnocení celé petiční debaty podstatné. Možnost vstupu dalšího subjektu tedy nebyla až dodatečnou konstrukcí vzniklou po petici. Ve veřejné debatě ji vedení nemocnice připustilo už téměř měsíc před jejím zveřejněním.

Pořád to však není totéž jako rozhodnutí nemocnici prodat. Výraz „investiční subjekt“ sám o sobě neříká, zda by šlo o soukromou zdravotnickou skupinu, Ústecký kraj, jiný veřejný subjekt nebo jiný model spolupráce.

15. července už rada pojmenovala konkrétně Ústecký kraj

Červnové zadání hovořilo obecně o Ústeckém kraji a dalších strategických či odborných partnerech. O měsíc později se úvahy zpřesnily.

Dne 15. července rada výslovně uložila připravit podklady pro možnou spolupráci mezi Ústeckým krajem a Nemocnicí Kadaň a zároveň posoudit přechod nemocnice na akciovou společnost.

Právě o tomto kroku Štaubrová podle nynější odpovědi při sepisování petice nevěděla.

Vzniká tím zajímavá situace: autorka petice neznala konkrétní červencový krok města, její obecná obava ze změny modelu nemocnice se ale časově potkala s procesem, který už město skutečně rozběhlo.

Akciová společnost není synonymem pro privatizaci

V této části je potřeba být velmi přesný. Změna Nemocnice Kadaň ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost sama o sobě neznamená prodej nemocnice soukromníkovi.

Akciovou společnost může stoprocentně vlastnit veřejný subjekt. Příkladem je přímo Krajská zdravotní, a.s., jejímž jediným akcionářem je Ústecký kraj.

Rozhodující tedy není zkratka „a.s.“, ale kdo by její akcie vlastnil. Nemocnice může po změně právní formy zůstat stoprocentně městská. Akciová společnost ale zároveň technicky umožňuje strukturu s více akcionáři. Proto je podstatné znát celý připravovaný model, nikoli pouze jeho právní označení.

Po petici už měla rada na stole „právní popis přeměny“

Další dokument přibyl 29. července. Rada města tehdy v působnosti valné hromady nemocnice vzala na vědomí predikci jejího hospodářského vývoje pro rok 2027 a následně také předložený „právní popis přeměny obchodní společnosti“.

To je další posun oproti situaci, kterou jsme popisovali v našich předchozích článcích. Z veřejného výpisu usnesení ale není patrný obsah tohoto právního materiálu.

Nevíme z něj například, zda popisuje pouze technický postup přeměny s.r.o. na a.s., nebo zda rozebírá také možnou budoucí vlastnickou strukturu. A právě tento rozdíl může být pro veřejnou debatu rozhodující.

Petice podle Štaubrové nemá být předvolební kampaní

Štaubrové jsme se zeptali také na politickou stránku iniciativy. Uvedla, že petici považuje za svou občanskou iniciativu a nikoli za předvolební kampaň.

„Chceme Nemocnici Kadaň zachovat ve vlastnictví města.“

Dodala, že petici považuje za způsob, jak dostat od vedení města jasnou odpověď: „Když položíte otázku veřejně a s podporou petičních podpisů, nejde ji tak snadno zamést pod koberec. A očekávám od zastupitelů města jasnou odpověď.“

Teď už nejde jen o to, zda se nemocnice „prodává“

Před dvěma týdny jsme se ptali, zda existuje plán nemocnici prodat. Takový plán stále doložený nemáme.

Po dalších zveřejněných dokumentech ale lze otázku formulovat přesněji: Jaký vlastnický a provozní model Nemocnice Kadaň město skutečně připravuje?

Má po přeměně zůstat jediným vlastníkem město? Má do společnosti majetkově vstoupit Ústecký kraj? Má jít pouze o užší spolupráci bez majetkového vstupu? Co přesně znamenal v červnové debatě „nový investiční subjekt“? A co obsahuje právní popis přeměny, který rada 29. července projednala?

Dokud tyto materiály nebudou veřejné, je fér oddělovat dvě věci:

Časová osa