ZDRAVOTNICTVÍ · KOMUNÁLNÍ POLITIKA · 25. ČERVENCE 2026

Petice rozjela volební spor. Co víme o 100 milionech, kyberbezpečnosti a údajném plánu nemocnici prodat

První sběr podpisů za zachování Nemocnice Kadaň ve vlastnictví města přilákal dva novináře, během části pozorované redakcí však žádného zájemce o podpis. Mnohem živější debata se rozběhla na Facebooku. Přinesla nové výroky starosty o „dalším prahu udržitelnosti“, 77 milionech krajských dotací a čekání na desítky milionů za již zaplacenou kyberbezpečnost. Prověřili jsme, co z toho potvrzují veřejné dokumenty a kde důkazy stále chybějí.

První podpisový den zaujal média, veřejnost zatím méně

První avizovaný sběr podpisů začal v pátek 24. července v 17 hodin na prostranství před kinem Hvězda. Redakce Naší Kadaně místo sledovala přibližně 25 minut od zahájení akce. Během tohoto časového úseku jsme nezaznamenali žádného kolemjdoucího, který by petici podepsal nebo se u její předkladatelky zastavil kvůli bližším informacím.

Na místě se objevili dva novináři, kteří vedli rozhovor s Vlastou Štaubrovou. Z krátkého pozorování samozřejmě nelze vyvozovat konečný počet podpisů ani celkovou podporu iniciativy. Slabý začátek mohl ovlivnit také způsob organizace. V místě procházelo málo lidí a petiční stanoviště nebylo označeno stolkem, transparentem, cedulí ani jinou viditelnou informací. Pro náhodného kolemjdoucího nebylo na první pohled zřejmé, že právě probíhá sběr podpisů.

O skutečném zájmu proto bude možné hovořit až podle výsledku všech oznámených termínů a konečného počtu odevzdaných podpisů.

„Apolitická“ petice předkládaná kandidátkou

Vlasta Štaubrová petici opakovaně označuje za apolitickou a otevřenou občanům bez ohledu na volební preference. Současně je ale na zveřejněné kandidátní sestavě uskupení Dáme Kadani novou šanci uvedena na 12. místě. Nemocnice patří mezi hlavní témata tohoto uskupení a jeho lídr Radek Oswald kandiduje na starostu.

Kandidatura nikoho nezbavuje práva organizovat petici a sama neprokazuje neupřímný motiv. Přesnější však je označit iniciativu za otevřenou voličům všech stran nebo za nadstranickou. Její předkladatelka sama vstoupila do komunální politické soutěže.

Významný je také její veřejný komentář, že petice splní svůj účel, pokud „překazí plány radnice“ nebo alespoň „zablokuje záměr“. Tím už nenaznačuje pouze preventivní obavu do budoucna, ale existenci konkrétního záměru současného vedení města. Žádný dokument, který by takový plán potvrzoval, však dosud nepředložila a ani redakce ho v dostupných usneseních, smlouvách a veřejných vyjádřeních nenašla.

Od společné kandidátky k boji o nemocnici

Petice tedy konflikt nevytvořila. Stala se jeho novou a veřejně viditelnou etapou. Podrobnou finanční analýzu, časovou osu odvolání bývalého jednatele a složení obou volebních sestav jsme zveřejnili v předchozím článku o Nemocnici Kadaň.

Starosta připustil „další práh udržitelnosti“

Nejdůležitější část facebookové diskuse netvoří osobní výpady, ale konkrétní veřejná vyjádření starosty Jana Losenického. Uvedl, že nemocnice je plně funkční, personálně zajištěná a její situace se aktivně řeší. Současně ale připustil, že se u některých předpokládaných dotačních příjmů a doplatků zdravotních pojišťoven počítalo nesprávně a že některé problémy bylo možné předvídat dříve.

„Nyní jsme se dostali na další práh udržitelnosti.“

Podle starosty má jednatel nemocnice se svým týmem do začátku září připravit strategii ve více variantách, včetně dopadů jednotlivých řešení na městský rozpočet. Losenický také předpokládá, že další podpora nemocnice bude muset být řešena při přípravě rozpočtu na rok 2027.

To není potvrzení bezprostředního krachu ani prodeje. Je to ale veřejné přiznání, že červnová mimořádná pomoc problém dlouhodobého financování neuzavřela.

Kam se podělo téměř sto milionů?

Rozvaha nemocnice potvrzuje, že peněžní prostředky klesly během roku 2025 ze 109,659 milionu na 12 milionů korun. Rozdíl činí 97,659 milionu. Tato čísla jsou přesná, často se z nich ale vyvozuje příliš jednoduchý závěr, že nemocnice měla sto milionů volných úspor a bez výsledku je spotřebovala.

Vysoký zůstatek na účtu sám o sobě neříká, komu peníze ekonomicky patřily a k čemu byly určeny. Nemocnice současně vykazovala přijaté zálohy, úvěrové zdroje, závazky a dotační financování. Část peněz proto nemusela být volně použitelnou provozní rezervou.

Starostou uváděných 77 milionů má oporu ve smlouvách

Jan Losenický uvedl, že významnou část dřívějšího zůstatku tvořily investiční dotace Ústeckého kraje v celkové výši 77 milionů korun. V registru smluv lze skutečně dohledat dotaci města nemocnici ve výši 27 milionů korun z roku 2023 a další dotaci 50 milionů z roku 2024. Celkem jde o 77 milionů korun.

To podporuje vysvětlení, že celý zůstatek na účtu nebyl běžně použitelnou rezervou na mzdy, léky nebo energie. Veřejné dokumenty ale neukazují, kolik z těchto 77 milionů ještě fyzicky zůstávalo na účtech právě 31. prosince 2024 a kolik už bylo využito na určené investice.

Dotace nevysvětlují provozní ztrátu

Nemocnice současně vytvořila za rok 2025 účetní ztrátu 46,139 milionu korun. Osobní náklady vzrostly téměř na 492 milionů a celkové výnosy mírně klesly. Tento provozní problém je skutečný a nelze ho odstranit pouhým vysvětlením, že část hotovosti byla účelově vázaná.

Kybernetická bezpečnost není jen drahý antivirus

Částky v desítkách milionů mohou bez vysvětlení působit jako mimořádně drahý nákup několika počítačových programů. Rozsah projektů je ale mnohem širší.

Moderní nemocnice je závislá na elektronické zdravotnické dokumentaci, laboratorních výsledcích, obrazových datech, objednávkových systémech, evidenci léčiv, ekonomických programech a komunikaci mezi jednotlivými pracovišti. Úspěšný kybernetický útok může zablokovat přístup k údajům, vyřadit servery a síť nebo omezit bezpečné poskytování péče.

Nemocnice sama projekty odůvodnila rostoucím počtem útoků proti zdravotnickým zařízením, ochranou osobních a zdravotních údajů a nutností zabránit výpadku zdravotnických služeb. Potřeba výrazně posílit zabezpečení proto není sama o sobě podezřelým nebo zbytečným výdajem.

První projekt má útoky rozpoznávat a zastavovat

První část zahrnuje centrální sběr a vyhodnocování bezpečnostních záznamů, monitorování síťového provozu, vyhledávání zranitelností, kontrolu konfigurací, správu identit a přístupových oprávnění, ochranu před únikem dat a zvláštní zabezpečení administrátorských účtů. Součástí je také implementace, integrace, dokumentace, školení a následný dohled.

Druhá část obnovuje infrastrukturu a zálohování

Druhý projekt zahrnuje virtualizační platformu, datové a síťové přepínače, centrálně řízenou kabelovou a bezdrátovou síť, replikační úložiště, zálohování a ochranu archivovaných dat. Součástí je migrace existujících systémů a dat za běžícího nemocničního provozu.

Jde tedy o kombinaci hardwaru, softwaru, licencí, implementace, migrace, školení a servisu. To vysvětluje, proč se cena pohybuje v desítkách milionů. Nevysvětluje to však automaticky, zda byl nutný právě objednaný rozsah a zda byla cena nejlepší dostupnou nabídkou.

Kolik projekty skutečně stojí

Samotné realizační části stojí přibližně 68,45 milionu korun bez DPH, tedy 82,83 milionu včetně DPH. Téměř 14 milionů představuje servis poskytovaný a placený postupně po dobu pěti let. Není proto přesné tvrdit, že nemocnice v jediném okamžiku zaplatila všech 96,82 milionu.

Proč zaznívají částky 66, 69, 83 a 97 milionů

Jednotlivá čísla mohou popisovat různé části stejného projektu:

• přibližně 69 milionů představovala zveřejněná dotační alokace na dva projekty;
• 68,45 milionu činí cena realizace obou částí bez DPH;
• 82,83 milionu činí realizace včetně DPH;
• 96,82 milionu je realizace včetně DPH a pětiletého servisu.

Pravidla Národního plánu obnovy výslovně uvádějí, že DPH není financována z evropské části podpory a příjemce ji musí hradit z vlastních zdrojů. Veřejnosti proto musí být vždy řečeno, zda uváděná částka zahrnuje daň, servis a další nezpůsobilé náklady.

Čeká nemocnice skutečně na 66 milionů?

Starosta Jan Losenický v diskusi uvedl, že nemocnice čeká téměř rok na přibližně 66 milionů korun dotace za již zaplacenou kybernetickou bezpečnost. Takový mechanismus je možný: u těchto projektů si příjemce zajišťuje předfinancování a podporu čerpá prostřednictvím následných žádostí o platbu.

Uváděných 66 milionů také řádově odpovídá realizační ceně bez DPH a dotační alokaci. To činí starostovo vysvětlení věrohodným. Ve veřejných podkladech se nám ale nepodařilo dohledat podanou žádost o platbu, datum podání, schválenou částku, výši již proplacených peněz ani důvod případného zdržení.

Informaci proto zatím nelze vydávat za nezávisle ověřený účetní fakt. Jde o konkrétní veřejné vysvětlení starosty, které odpovídá možnému způsobu financování, ale nemocnice ho musí doložit.

Pokud nemocnice skutečně čeká na desítky milionů, výrazně to pomáhá vysvětlit propad hotovosti. Současně to otevírá otázku, jak management plánoval předfinancování projektu, DPH a běžný provoz v situaci, kdy už rok 2024 skončil ztrátou.

Do hry vstoupilo také bankovní financování

Ve veřejné debatě zaznělo tvrzení, že nemocnice požádala o zvýšení kontokorentu o dalších 25 milionů korun. Přesnou částku se nám potvrdit nepodařilo.

Registr smluv však potvrzuje, že Nemocnice Kadaň 10. července 2026 uzavřela s UniCredit Bank dodatek číslo 4 k úvěrové smlouvě z roku 2021. Hodnota ani podrobné finanční podmínky nejsou v dostupných metadatech uvedeny.

Lze tedy doložit, že se bankovní financování nemocnice v červenci změnilo. Nelze bez obsahu dodatku tvrdit, že šlo právě o navýšení o 25 milionů. Připravovaná strategie by měla zveřejnit aktuální úvěrové limity, čerpané částky, úroky, splatnost a případné zajištění.

Existuje plán nemocnici prodat?

Petice reaguje na obavu, že se nemocnice při dalším zhoršování může dostat do situace, kdy bude prodej nebo předání soukromému provozovateli označeno za jediné možné řešení.

Tato obava není úplně bez historického kontextu. V roce 2016 město možnost dlouhodobého pronájmu nemocnice strategickému partnerovi skutečně zvažovalo. Nakonec ji odmítlo, ponechalo zařízení ve svém vlastnictví a rozhodlo se ho finančně podpořit.

V roce 2026 se také objevilo veřejné vyjádření skupiny Penta, že by kadaňská nemocnice do její zdravotnické sítě koncepčně zapadala. Současný jednatel Martin Krušina však uvedl, že žádná jednání o prodeji neprobíhají.

Historická zkušenost, zájem investora a finanční problémy jsou dostatečným důvodem k otázkám. Nejsou však důkazem, že už existuje „plán radnice“, který má petice zablokovat. Předkladatelka by proto měla vysvětlit, z jakého konkrétního podkladu tuto formulaci odvozuje.

Co musí ukázat slíbená zářijová strategie

Připravovaný materiál nesmí skončit pouze obecným konstatováním, že jsou regionální nemocnice podfinancované. Má-li umožnit veřejnou kontrolu, měl by obsahovat nejméně:

1. měsíční cash-flow do konce roku 2027 včetně mezd, dodavatelů, úvěrů a investic;
2. aktuální stav závazků, závazků po splatnosti a pohledávek;
3. úplný rozpad 77 milionů krajských dotací a jejich použití;
4. datum a stav žádostí o platbu u obou kybernetických projektů;
5. skutečnou vlastní spoluúčast nemocnice, DPH, servis a nezpůsobilé výdaje;
6. podmínky bankovního financování a obsah červencového dodatku;
7. počet nabídek v obou kybernetických zakázkách a jejich ceny;
8. varianty budoucího provozu s dopadem na oddělení, zaměstnance a městský rozpočet;
9. jasné stanovisko, zda město vylučuje prodej, pronájem nebo vstup soukromého provozovatele.

Petice položila správné téma, některá tvrzení ale předběhla důkazy

První podpisový den začal velmi nenápadně. To nic definitivního nevypovídá o celkové podpoře petice. Diskuse, kterou iniciativa vyvolala, ale přinesla důležité informace.

Starosta připustil další práh udržitelnosti, chyby v některých finančních předpokladech, opožděnou transformační reakci a pravděpodobnou potřebu další pomoci v roce 2027. Veřejné dokumenty potvrzují 77 milionů dotací a skutečnost, že realizace kybernetických projektů bez DPH se pohybuje kolem částky, na jejíž refundaci má nemocnice podle starosty čekat.

Dokumenty ale současně potvrzují provozní ztrátu přes 46 milionů, mimořádnou podporu města a změnu bankovního financování. Kybernetická ochrana není zbytečný luxus. Veřejnost přesto musí znát důvody konkrétního rozsahu, průběh soutěže, skutečně zaplacené částky a dopad předfinancování.

Stejně legitimní je požadovat záruku budoucího vlastnictví nemocnice. Není však poctivé vydávat nedoložený plán prodeje za hotovou věc.

Skutečným testem nebude počet ostrých komentářů ani první podpisový den. Bude jím to, zda město a nemocnice zveřejní úplná čísla a umožní rozlišit systémové podfinancování, investiční předfinancování a chyby či opožděná rozhodnutí managementu.