Proč nemocnice nevydala prověrku, o kterou opřela spor s Hossnerem

Nemocnice Kadaň se při svých právních krocích proti bývalému řediteli a jednateli Petru Hossnerovi opírala o práci advokátní kanceláře Deloitte Legal. Když si Jana Hladová vyžádala samotnou prověrku, nemocnice jí ji odmítla poskytnout. První odmítnutí úřad zrušil. Nemocnice ale v březnu rozhodla znovu stejně — tentokrát na sedmi stranách vysvětlila, proč by podle ní vydání dokumentu mohlo poškodit její zájmy u soudu i objasňování nákupu ARC-MED.

Redakce Naše Kadaň • 21. září 2026 • rozbor dokumentů

Kolik peněz bývalé vedení nemocnice dostávalo, kdo odměny schvaloval a jakou roli v tom měla dozorčí rada? Těmto otázkám jsme se věnovali v předchozích článcích. V podkladech, které redakci poskytla Jana Hladová, je však i další příběh. Tentokrát se netýká přímo výše odměn, ale možnosti přečíst si dokument, z něhož nemocnice při svých právních krocích vycházela.

Pro pochopení celého sporu je to podstatné. Jedna věc jsou částky vyplacené bývalému vedení a zápisy o jejich schválení. Další otázkou je, proč právníci nemocnice dospěli k závěru, že má peníze požadovat zpět. Právě k těmto důvodům se chtěla Hladová prostřednictvím žádosti o informace dostat.

Redakce má nyní k dispozici rozhodnutí nemocnice z 31. března 2026, které Hladová zaslala 17. září. Zachycuje, jak nemocnice odmítnutí zdůvodňovala na jaře. Samotnou prověrku ani výsledek případného dalšího odvolání tento podklad neobsahuje.

Co si Hladová vyžádala a co dostala

Žádost dorazila nemocnici 11. listopadu 2025. Měla sedm bodů a sahala od práce právníků až k činnosti dozorčí rady. Hladová požadovala zprávu Deloitte Legal, její cenu, podklad k pověření tehdejšího jednatele Martina Krušiny, informace o žalobách a vyčíslené škodě i údaje o odměnách členů dozorčí rady. Chtěla také zápisy z jejích jednání za roky 2016 až 2024 včetně jmen a hlasování.

Podle následného rozhodnutí nemocnice poskytla informace k bodům dva až sedm. Odmítla první bod: vydání samotné prověrky. Spor se tak soustředil na dokument, který měl objasnit, jak právníci hodnotili působení bývalého jednatele a z čeho vycházeli při posuzování jeho odměňování.

Hladová se 11. prosince 2025 odvolala. Nesouhlasila s tím, aby nemocnice odmítnutí opírala o souvislost dokumentu se soudním řízením. Podle jejího názoru bylo původním účelem prověřit hospodaření nemocnice. Teprve pozdější dílčí právní stanoviska se podle ní týkala přípravy soudního sporu.

Rozdíl mezi těmito dvěma pohledy je zásadní. Hladová rozlišovala prověření hospodaření a následnou práci pro soud. Nemocnice naopak zdůrazňovala, že prověrka obsahuje i její právní argumentaci a zamýšlený postup vůči Hossnerovi. Právě tím vysvětlovala, proč ji nemůže zpřístupnit.

Úřad první odmítnutí zrušil. Vydání prověrky tím ale vyřešeno nebylo

Odvoláním se zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů, který v této věci vystupoval jako nadřízený správní orgán. Podle popisu v rozhodnutí nemocnice úřad původní odmítnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil žádost nemocnici k novému projednání.

Pro čtenáře je důležité, co takový výsledek znamenal v tomto příběhu: původní odmítnutí neobstálo a nemocnice musela o žádosti rozhodovat znovu. Ze zaznamenaného výsledku však neplyne, že úřad sám nařídil dokument okamžitě vydat nebo potvrdil celý výklad Hladové.

Samostatné rozhodnutí úřadu nemáme mezi nyní prověřenými přílohami. Informaci o jeho zásahu přebíráme z vlastního rozhodnutí nemocnice. Nemůžeme proto podrobně rozebrat všechny výhrady, které úřad k prvnímu odmítnutí měl.

Druhé rozhodnutí je datované 31. března 2026 a podepsal je Martin Krušina. Výsledek pro žadatelku zůstal stejný: prověrku nedostala. Nemocnice tentokrát své důvody rozvedla do dvou oblastí — ochrany svého postavení v soudních sporech a ochrany probíhajícího trestního řízení souvisejícího s ARC-MED.

Co vlastně znamená „audit“, o který se vede spor

V žádosti se píše o auditní zprávě. Takové označení může vyvolat představu celkové kontroly finančního hospodaření nemocnice. Nemocnice ale v rozhodnutí výslovně vysvětluje, že práci Deloitte Legal chápe jako právní prověrku. Uvádí také, že její jednotlivá zjištění nejsou zasazena do kontextu celkového hospodaření.

Podle popisu nemocnice měli právníci posuzovat, zda bývalý jednatel při své činnosti dodržoval péči řádného hospodáře. V tomto případě prověrka zahrnovala mimo jiné otázky jeho pracovního poměru a nároku na vyplacené peníze. Šlo tedy o právní hodnocení konkrétních vztahů a postupů.

Nemocnice v rozhodnutí uvádí, že právní stanoviska dospěla k závěru, že pracovní poměr nevznikl a finanční prostředky byly vyplaceny neoprávněně. S těmito závěry spojuje výzvu k vrácení peněz a následnou žalobu.

To je ovšem stanovisko, z něhož nemocnice při sporu vychází. Samo o sobě neznamená, že soud její pohled potvrdil. Čtenář proto potřebuje odlišit právní názor kanceláře pracující pro jednu ze stran od rozhodnutí soudu o tom, kdo má pravdu a jaké peníze má případně vracet.

Nemocnice: vydali bychom i návod, jak se proti nám bránit

Podstatou první části odůvodnění je obava nemocnice, že by zpřístupněním dokumentu odkryla protistraně svou přípravu na soudní spor. Podle nemocnice prověrka obsahuje nejen popis zjištění, ale také rozbor důkazů, slabých a silných míst jejího případu a možné další kroky.

Nemocnice tím říká: kdyby druhá strana získala celý tento rozbor, mohla by se předem připravit právě na argumenty a důkazy, s nimiž nemocnice zamýšlí přijít. Z dokumentu by navíc podle ní mohla zjistit i to, jaké další nároky nemocnice teprve zvažuje.

Rozhodnutí odkazuje na dvě soudní řízení. V jednom nemocnice požaduje po Hossnerovi peníze. Ve druhém Hossner řeší svůj pracovní poměr a způsob jeho skončení. Tyto otázky spolu podle březnového rozhodnutí souvisejí: posouzení pracovního vztahu může být významné i pro rozhodování o penězích.

Průběh těchto řízení jsme podrobněji popsali v srpnovém přehledu sporů mezi nemocnicí a Petrem Hossnerem. Březnové rozhodnutí o žádosti nyní používáme k vysvětlení, proč nemocnice odmítala vydat prověrku; není dokladem dnešního stavu soudních spisů.

Proč podle nemocnice nestačilo citlivé části začernit

Nabízí se otázka, zda nešlo vydat alespoň část dokumentu a vynechat z něj to, co skutečně prozrazuje postup právníků. Nemocnice se touto možností v rozhodnutí zabývala. Dospěla však k závěru, že by nepomohlo ani rozsáhlé začernění.

Argumentovala tím, že jednotlivé části prověrky jsou navzájem propojené. I z neúplného textu by podle ní bylo možné poznat, kam její argumentace směřuje a jak hodlá svůj případ dokazovat. Pokud by naopak odstranila všechny takové informace, poskytnutá část by podle jejího odůvodnění ztratila podstatný obsah.

Nemocnice přitom uznala zájem veřejnosti na kontrole hospodaření. Tvrdila ale, že v tehdejší fázi řízení musí dát přednost ochraně svých nároků. Případný neúspěch u soudu by podle ní mohl znamenat, že požadované peníze nezíská zpět a navíc ponese náklady řízení.

Právě zde se střetávají dva zájmy: možnost veřejnosti zkontrolovat podklady k rozhodování nemocnice a snaha nemocnice neoslabit vlastní pozici ve sporu. Z jejího rozhodnutí známe podrobný popis druhého pohledu. Bez samotné prověrky však nemůžeme nezávisle posoudit, zda opravdu nebylo možné zpřístupnit alespoň některé části.

Do rozhodování vstoupil i nákup ARC-MED

Mezi první žádostí a druhým odmítnutím přibyla další okolnost. Nemocnice podala trestní oznámení týkající se nákupu společnosti ARC-MED v roce 2024. V březnovém rozhodnutí uvedla, že prověrka obsahuje také bližší okolnosti této transakce a informace o zapojených osobách.

Podle nemocnice by zveřejnění těchto informací mohlo zkomplikovat objasňování případu. Vysvětlovala to rizikem, že se dotčené osoby předem seznámí s konkrétními zjištěními a přizpůsobí tomu své jednání. Rozhodnutí tuto možnost uvádí jako důvod pro nevydání dokumentu; nedokládá, že by někdo skutečně mařil práci policie.

O podání trestního oznámení nemocnice informovala i ve veřejném vyjádření zveřejněném 16. března. Podání oznámení však samo o sobě neprokazuje trestní odpovědnost Petra Hossnera. Ani popis přípravné fáze řízení v březnovém rozhodnutí nelze automaticky přenášet do září.

Co tento dokument přidává k příběhu nemocnice

Předchozí díl o odměnách popsal vyplacené částky a způsob jejich schvalování. Už dříve jsme také ukázali, že kritické otázky k nemocnici zaznívaly od roku 2018. Nynější dokument doplňuje, jak obtížné bylo získat další podklad potřebný pro kontrolu celého příběhu.

Doložený průběh má dvě důležité části. První odmítnutí po odvolání neobstálo. Při druhém rozhodování nemocnice setrvala na nevydání prověrky a podrobně vysvětlila, jaké ohrožení v jejím zpřístupnění spatřuje. Oprávněnost celého tohoto postupu však nelze rozhodnout jen podle textu, kterým jej sama hájí.

Ve zkontrolované komunikaci zatím nemáme doloženo, zda se Hladová proti druhému odmítnutí odvolala, jak případně dopadlo ani zda později některou část prověrky získala. Pro úplné pokračování proto potřebujeme znát i další osud této žádosti.

Dokument zatím umožňuje pochopit, proč žádost na jaře skončila odmítnutím. Otevřená zůstává otázka, zda a v jakém rozsahu se žadatelka může seznámit s podkladem, o který nemocnice své kroky opřela.