V článku Agent Čeřich: Muž, který přivedl StB ke kadaňským dominikánkám jsme doložili cestu informace ke kadaňské tiskárně. Zůstala však těžší otázka: kdo proměnil informaci ve státní operaci a kdo dal souhlas k zásahu?
František Jindřich Holeček alias Čeřich pomohl Státní bezpečnosti zjistit, že náboženský samizdat vzniká v kadaňském charitním domě. Neměl však pravomoc vyslat do kláštera desítky příslušníků, služební psy ani rozhodnout o domovní prohlídce. Čtvrtý díl proto sleduje druhou polovinu příběhu: cestu od informace ke konkrétnímu státnímu zásahu.
Archivní evidence a odborné studie umožňují doložit několik vrstev případu: agenturní zdroj, kontrarozvědné rozpracování v Plzni a centrální kontrolu X. správy SNB. Dobová, avšak neúřední zpráva Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných navíc uvádí, že zásah proběhl „z nařízení okresní prokuratury v Plzni“. Samotný úřední příkaz ani jeho podpisovou doložku ale před očima nemáme.
Čeřich dodal stopu. Rozkaz ale vydat nemohl
Třetí díl ukázal, jak Holeček pod krycím jménem Čeřich získal důvěru kadaňského děkana, dostal se k samizdatové literatuře a zjistil, odkud pochází. V jeho služebním hodnocení se objevila velmi konkrétní formulace: s přispěním jeho zpráv byla tiskárna dominikánek „kontrarozvědkou realizována“.
To je důležité svědectví o zdroji informace. Není to ale důkaz, že Holeček určoval rozsah zásahu, datum prohlídky, počet nasazených lidí nebo způsob jejího provedení. Tyto kroky patřily jiným článkům bezpečnostního a justičního aparátu.
DOMINO začalo v Plzni už v lednu 1979
Odborné zpracování archivních evidencí StB ukazuje, že signální svazek s krycím názvem DOMINO, registrační číslo 21770, založilo 8. ledna 1979 2. oddělení II. odboru Správy StB Plzeň. Případ tedy existoval dlouho před kadaňskou razií.
Jeho původním objektem byl dominikán Dominik Duka. Kadaňská komunita se do příběhu dostala později: přes kontakt jedné ze sester s Dukou, přes samizdatovou stopu a přes další operativní zjištění bezpečnosti.
Od září 1980 případ kontrolovala centrální X. správa
Dne 9. září 1980 se k plzeňskému případu přidal další článek. 1. oddělení 5. odboru X. správy SNB založilo k DOMINU kontrolní svazek, registrační číslo 20191. Jako operativní pracovník je v odborném zpracování archivní evidence uveden Luděk Olexa.
Význam slova „kontrolní“ se nesmí zlehčovat ani přeceňovat. Archiv bezpečnostních složek vysvětluje, že kontrolní svazky používaly řídící kontrarozvědné útvary ke kontrole důležitých akcí podřízených složek. Mohly obsahovat souhrnné výsledky, kopie rozkazů a dokumenty k závažným rozhodnutím řídícího útvaru.
To znamená, že DOMINO nebylo pouze lokální záležitostí plzeňské StB. Neznamená to však automaticky, že Luděk Olexa osobně nařídil prohlídku v Kadani. Takový závěr by vyžadoval přímo dochovaný rozkaz, schvalovací záznam nebo podpis.
Akce Kostel přinesla další stopu ke Kadani
Do obrazu nyní vstupuje ještě jedna operace StB: Akce Kostel. Novější odborná práce, která cituje přímo fond X. správy SNB AKR 36, inventární jednotku 1658, uvádí, že při prohlídce v Jablonném byly nalezeny publikace pocházející z tiskáren v Kadani a Moravci. Autorka následně spojuje tento nález s důkladnými prohlídkami obou řeholních domů v rámci Akce Domino.
Oficiální inventář Archivu bezpečnostních složek existenci tohoto materiálu potvrzuje. Inventární jednotka 1658 v kartonu 215 nese název „Informace k akcím Kostel a Domino“ a u Domina výslovně uvádí domovní prohlídky v charitních domech v Kadani a Moravci.
Nově jsme tuto položku ověřili také přímo v eBadatelně ABS. Je u ní evidováno 32 digitálních souborů. Jejich úplné zobrazení však vyžaduje přihlášení a ověření badatele. Obsah skenů jsme proto zatím nečetli a netvrdíme, co přesně v nich stojí.
Tím se ukazuje, že cesta ke kadaňskému domu nebyla jednoproudá. Bezpečnost měla Holečkovu agenturní informaci, Dukaův plzeňský spis a zároveň další materiální stopu spojující náboženské tiskoviny s Kadaní a Moravcem.
VONS připisuje nařízení plzeňské prokuratuře
Dobová neúřední zpráva sepsaná krátce po události popisuje začátek kadaňské razie slovy: „Z nařízení okresní prokuratury v Plzni“.
Pak následuje datum 27. října 1981, údaj o 43 příslušnících Bezpečnosti, pěti ženách určených k osobním prohlídkám a dvou psech.
Je to důležitá a časově blízká zpráva, nikoli úřední příkaz. Dokládá, co VONS o původu nařízení tehdy zveřejnil; sama o sobě nedokládá jméno ani funkci podepsané osoby.
„Z nařízení prokuratury“ ještě neurčuje autora příkazu
Dobový text VONS používá označení „okresní prokuratura v Plzni“. Zákon o prokuratuře stanovil, že úkoly okresních prokuratur na území Plzně plnila Městská prokuratura v Plzni. Pokud je informace VONS přesná, míří tedy k této instituci.
Tehdejší znění § 83 trestního řádu je ale pro závěr o podpisu zásadní: v přípravném řízení mohl domovní prohlídku nařídit prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán; vyšetřovatel a vyhledávací orgán k tomu potřebovali předchozí souhlas prokurátora. Z věty VONS proto nelze určit, zda příkaz podepsal prokurátor, nebo jiný oprávněný orgán se souhlasem prokurátora.
Konkrétního autora, schvalujícího prokurátora ani taktického velitele zásahu neznáme. Bez úředního příkazu nebo jiného primárního dokumentu bychom jejich jména pouze hádali.
Kdo tedy spustil Akci Domino v Kadani?
František Jindřich Holeček alias Čeřich pomohl StB získat informaci o kadaňské samizdatové tiskárně. Nebyl však velitelem ani schvalujícím orgánem operace.
Případ DOMINO vedlo II/2 Správy StB Plzeň; signální svazek vznikl už 8. ledna 1979.
Od 9. září 1980 případ kontrolovalo 1. oddělení 5. odboru X. správy SNB. Kontrolní svazek vedl operativní pracovník Luděk Olexa.
Materiály Akce Kostel spojovaly nalezené publikace s tiskárnami v Kadani a Moravci; fond AKR 36 obě operace propojuje.
VONS uvádí, že zásah 27. října 1981 proběhl z nařízení okresní prokuratury v Plzni. Úřední dokument, který by tuto formulaci potvrdil a vysvětlil její přesný právní význam, zatím nemáme.
Neznáme osobu, která příkaz vydala, případného prokurátora, který k němu dal souhlas, ani přesného taktického velitele kadaňského zásahu.
Tři jména v centrální hierarchii. Ne tři automaticky odpovědní lidé
Pro rok 1981 dokážeme z personálních pomůcek zrekonstruovat i vedení centrální církevní kontrarozvědné linie. 5. odbor X. správy SNB, který měl v gesci církve a náboženské společnosti, vedl mjr. JUDr. Josef Sámek. Jeho zástupcem byl mjr. Jiří Bezděcký. V čele celé X. správy stál Vladimír Stárek.
Jejich pozice ukazují, v jaké služební hierarchii se kontrolní svazek DOMINO nacházel. Není však doloženo, že některý z těchto tří mužů osobně podepsal, navrhl nebo schválil kadaňskou razii. Čtvrtý díl proto jejich jména uvádí jako součást struktury, nikoli jako nepodložené označení viníků.
Proč pořád hledáme strany 480–483
Nejvýznamnější zbývající dokument je stále stejný: V‑12555 PL, svazek 2, strany 480–483, v odborné literatuře popsané jako stanovisko bezpečnosti k realizaci akce v Moravci a Kadani.
Odborná studie Vojtěcha Vlčka na tyto čtyři strany odkazuje v poznámce k obecnému tvrzení o akcích proti řeholním komunitám v Moravci a Kadani. Studie však obsah dokumentu nepřepisuje. Z její citace proto nevíme, zda jsou na stanovisku podpisy, schvalovací doložka, operační plán nebo hodnocení zásahu.
Ve veřejném vyhledávání eBadatelny jsme položku V‑12555 PL podle signatury ani plného textu nenalezli. To není důkaz, že archiválie neexistuje; její existenci dokládá odborná citace. Znamená to pouze, že jsme její skeny v současném veřejném rozhraní nezískali.
Jak se obraz Akce Domino změnil
Ve druhém dílu jsme znali podobu samotné razie. Ve třetím jsme našli muže, jehož informace pomohly StB označit kadaňskou tiskárnu. Čtvrtý díl posouvá příběh dál: Čeřich nebyl „člověkem, který poslal policii do kláštera“.
Operace vznikala uvnitř systému. Případ rozpracovávala plzeňská StB. Centrální X. správa jej už od roku 1980 kontrolovala. Další stopu ke Kadani podle odborné práce přinesly materiály související s Akcí Kostel. Dobová zpráva VONS pak připisuje nařízení zásahu plzeňské prokuratuře.
Na otázku z titulku tedy umíme odpovědět jen částečně: 43 příslušníků neposlal do Kadaně agent Čeřich. Jeho zprávy pomohly StB odhalit tiskárnu, ale samotná razie byla výsledkem širšího bezpečnostního a justičního postupu. Kdo vydal formální příkaz, kdo jej schválil a kdo zásah takticky řídil, zatím nevíme.
Časová osa rozhodovacího řetězce
Prameny a redakční poznámka
- Informace o Chartě 77, 1981, č. 11 — dobová neúřední zpráva; uvádí nařízení plzeňské prokuratury, datum a rozsah nasazení. Není to úřední příkaz.
- Securitas Imperii — dokumentace případu Dominika Duky — archivní údaje k SS DOMINO 21770 a kontrolnímu svazku 20191, včetně Luďka Olexy.
- Archiv bezpečnostních složek — vysvětlivky k evidenčním pomůckám — význam kontrolního svazku.
- ABS — administrativa svazkové agendy StB — obsah a účel kontrolních svazků.
- eBadatelna ABS — AKR 36, inv. j. 1658 — oficiální archivní záznam eviduje 32 digitálních souborů; jejich obsah jsme bez ověřeného badatelského přístupu nečetli.
- ABS, fond AKR 36 — inventář — inv. j. 1658 „Informace k akcím Kostel a Domino“, karton 215.
- Odborná práce k Akci Kostel — cituje AKR 36/1658 a spojuje nález publikací z Kadaně a Moravce s následnými prohlídkami.
- iBadatelna — 5. odbor X. správy SNB a personální přehled X. správy — kompetence a služební hierarchie.
- Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, § 30 — v Plzni plnila úkoly okresních prokuratur městská prokuratura.
- Trestní řád č. 141/1961 Sb., § 83, znění účinné při zásahu — vymezuje, kdo mohl v přípravném řízení domovní prohlídku nařídit a kdy byl nutný předchozí souhlas prokurátora.
- Vojtěch Vlček — odborná studie — cituje V‑12555 PL, sv. 2, s. 480–483 jako stanovisko k realizaci akce v Moravci a Kadani.
- Archiv města Plzně — výroční zpráva 2007 a výroční zpráva 2008 — dokládají předání fondu Okresní prokuratury Plzeň-město Státnímu oblastnímu archivu v Plzni.
- Naše Kadaň: Agent Čeřich — třetí díl série a dokumentace agenturní větve případu.
Redakční hranice důkazu: článek neoznačuje Luďka Olexu, Josefa Sámka, Jiřího Bezděckého, Vladimíra Stárka ani neznámého plzeňského prokurátora za osobu, která razii nařídila. U prvních čtyř známe jen jejich institucionální nebo kontrolní postavení. U prokuratury máme tvrzení VONS, nikoli úřední příkaz. Dokud neuvidíme originál, nevíme, kdo příkaz vydal, kdo jej schválil a kdo zásah řídil.